Devils_PIMP: Zajímavý komentář (-:

Vladan: kmotrov: ŽblaBuňka: Vím, že nejsem kdoví jaký poeta, ale vás chlapy prostě znám, vážím si vás, když tedy za to stojíte a vím, že život bez vás by se mi nelíbil. A ten můj je přesně ten, který za to stojí. A pak tedy stojí za to žít! A navracet se a vědět, ano sem patřím, tady je mi nejlépe. Má jednu chybu, tohle si nejspíš nikdy nepřečte.

je celá hezká, romantická a snová

Co to má ode mě být? Asi pochopení. Nebo stárnutí. Hm, toť otázka. Zejtra může být ale vše jinak, děkuji.

Já jsem překvapená z těch komentářů. Já už otevírám tvoje věci s tím že asi budou dobrý. Ale tohle. Já prostě zůstala sedět ani jsem se nepohla, hltala každý slovo a každej tón. prostě mě to nadchlo. Ale pravda je, že já jsem takový vděčný konzument umění. Ale je pravda že spousta věcí se mi prostě nelíbí. Ale tohle to jo, to moc.

Mňam a hahaha (-:

Hm, tak to je zase dobré. Teda ten styl mě osobně se moc nelíbí, ale vnímám tu báseň a tam mi nic neruší. Naopak, neotřelé obraty. No jsi originální.

Nehledám tam žádný vlivy, je o mém vztahu, předevčírem čtvrtstoletí. A tím se mi líbí.

Byla by škoda nečíst, jsem ale teprve tady, jen maličkost-lži.

Tohle téma se mě dotkne vždy, líbí

A na mě působí taaaaak moc pozitivně, že je mi teď prostě heeeeej. Kudy tudy vede cestička...Ano a představuji si sama sebe jako holčičku jak jí přednáším na schůzi BSP s kterou měla naše třída družbu a já byla jedna z nejpopulárnějších přednášejících. Soudružky by slzely. A přála bych si aby většina současných dětí měla takové pocity. A chodily po takových cestičkách. A ještě. Je velice obrazná, moc se mi líbí.

Musím se přiznat k tomu, že ze začátku jsem cítila rozpaky, ale ve finále jsem vnímala vzpomínku, nostalgii, zklamání, a moc se mi líbí. Nesedí mi jen slovo zabulím.

Hm, a mně se zase líbí takový jakoby beznadějný konec

Tak tahle zpověď se mi moc líbí, mám pocit že něco podobnýho bych o sobě taky napsala. Kdysi. Takže cosi mi to připomíná a navíc se mi líbí jak je to upřímně napsaný a jakym stylem.

To se mi fakt líbí, melodie i text, chvílemi mi napadl Ledecký a pak taky Kolář, takže vlastně dobrý. Originál.

Jan Václav Znojemský: Už jsem se dopátrala co to znamená

Popravdě já jí nevnímala jako prvoplánovaně hororovou, ale jako metaforickou a tak se mi líbí ještě víc

taron: Vždyť Homolkovi jsou prototyp, myslíš že jsem si obklopena rodinou někdy tak taky nepřipadala, najednou jsem nás přistihla že jsme stejně komičtí, a jak jsme se tomu pak od srdce zasmáli.

Nevěra nás tiše okrádala, v téhle větě je toho strašně moc, nicméně! i obohacuje. Ať se to někomu zdá jakkoli paradoxní, její přežití (bez fatálních chyb) a takové vnímání, jaké je vyjádřené zde, tě prostě chtě nechtě hodí někam dál. Třeba tam, že si šťastný tam kde jsi a vděčný čemusi, hlavně však sobě.

Jan Václav Znojemský: Zajímalo by mě co znamená 2/5