Tahle mě zaujala! Super :-) Celistvá myšlenka, pravdivá a zajímavě zpracovaná.

Myslím si, že autora/autorku neznám, ale báseň mě nadchla, je krásná, povznášející, lehká a voňavá :-)

První dvě strofy mě velmi oslovily (nejvíc asi první), ta poslední mě zase rozesmála, ale určitě v dobrém, takže za mě ano, zdá se mi povedená. :-) Celá mi připadá taková milá, hladivá, pozitivní, díky za úsměv. :-)

Pěkné. Ale myslím, že polibek může mít mnoho a mnoho tónů. A pohled určitě taky. Možná jsi ale myslel jeden jasný milostný tón, který naznačuje, že se blíží ten výbuch tisíce tónů za rozbřesku. ;-) Každopádně zaujala, pěkné myšlenky (myšlenka). :-)

Milé :-)

Marbal Škutin: puero: slnečnica: Sucháč: Yasmin: taron: Nebudu odpovídat každému zvlášť, to bych to tu moc zaspamovala, tak jen velké díky všem za tak pěkné komentáře i za to, že jste se stavili, moc mě to potěšilo. Takový ohlas jsem zdaleka nečekala. :-)

DDD: Jo, přesně o takových to je! Jinak tvůj komentář mi vyvolal úsměv na tváři, za to díky :-)) Na jednu stranu si to představit umím, sleduju to u sestřenice, ale chápu, že když jsou ty miniatury tvoje, tak je to ještě úplně o něčem jiným :-)
S tím, co píšeš o podřizování se dětem souhlasím, já si naopak myslím, že nejen že jim to neuškodí, ale spíš dokonce prospěje. :-) Víc takových akčních rodičů, aspoň mají prima základ do života a plno zážitků už v útlém věku, navíc by to taky mohli odkoukat. A myslím, že takové děti si pak mnohem dřív uvědomí, že se vše netočí jen kolem nich. :-)))
Díky za komentář a za zastávku!

Devils_PIMP: Hm, zvláštní věci mě baví, takže to je pro mě dobře, a že ji vnímáš jako barevnou mě taky těší - on celý ten den i ta kavárna a dění v ní bylo barevné. Díky, Pimpe! ;-)

Viviana Mori: Tak to mě opravdu těší, že ji takhle vnímáš. Ona i trochu zabolet měla, takže jestli to nebylo moc, tak je to naprosto v pořádku. :-) A vymodlené děti prokletím? Nevím, možná někdy, ale řekla bych, že je to na rodičích - jak se k dítěti postaví.

inkoust: Beatníky? Hmm, možná... Zrovna nedávno jsem znova koukala na Kvílení.. :-)) A bavilo, stále stejně, takže je to pro mě vlastně docela kompliment, jestli ti je to nějak vzdáleně připomělo :-) Takže díky! Těší mě, že se líbí.

Hass: Děkuju ti. :-)

inkoust: To máš pravdu. Už delší dobu přemýšlím, jestli sem nemám do komentáře napsat takové trochu "vodítko" k básni... možná to udělám, když už se sem dostavil i "hledač" jako jsi ty. ;-)

inkoust: Jo, pěkně si to vystihl, akorát pro mě ten smutek a osamělost byly právě o to silnější, že byly v kontrastu s tím vánočním štěstím, které bylo pozorováno jen z povzdálí. ;-) Díky za zastávku a za komentář, těší mě, že se líbí.

"oči viděly" ;-) Asi se k tobě budu muset vrátit, až na to budu mít čas a energii, abych si to pořádně vychutnala. Hm, zajímáš mě. Tedy tvá tvorba - ale ta úzce souvisí s autorem. ;-)

Úúúú, to je tedy nálož, tak sem se ještě určitě vrátím. Zatím jen vyjadřuji nadšení, příště snad přidám obsáhlejší názor (v nějakou rozumnější dobu :-D).

Pohladila. A zastudila, ale tak příjemně, jakoby čistotou a svěžestí. Ta atmosféra na mě úplně dýchla, smířeně a nenápadně tiše. Moc povedená miniatura.

ó, je mi z ní tak tiše, tak krásně tiše! :-)

taron: Já ti nevím... mám takový dojem, že pokud člověk skutečně odpustí, tak se tím právě zbaví i té bolesti. Hlavně když přestane obviňovat, to je ta největší úleva, přijmout situaci takovou, jaká je, bez hledání viníka - i to je podle mě podstatná součást odpuštění. A myslím, že když k tomuhle dojde, tak už by tam ta bolest skutečně být neměla. Jistě, ve vzpomínkách zůstane, ale už nezraňuje, už jen připomíná, že kdysi byla. A to je dobře, člověk alespoň nezapomene, proč je takový, jaký je.

Viviana Mori: Ano, je tam bolest, ta, kterou si bylo nutné projít, než bylo možné dopracovat se k odpuštění. Takže ta naděje v ní skutečně je, i když je samozřejmě na každém, co si z básně odnese. Každopádně děkuji!

Lizzzie: Ano, cítíš správně, a je to hrozně povznášející! Děkuji :-)