09.04.2018
8
1371 (21)
0
Konečně

rozpouštím naivitu
ledovou sprchou
namísto citu
plní mě

DEZILUZE

tak ji teď žiju
hltám ji
piju
po velkých sběračkách

...no byla jsem fakt MIMO

asi jako
když dojatý tuze
oči upřeš k duze
a přitom přehlédneš
že stojíš ve sračkách
 28.07.2018 20:30
Helfanderios: Možná? A možná taky ne, netroufám si tvrdit, že něco funguje a něco ne. Sice píšu, ale rozhodně bych se netroufla označit za spisovatele. A už vůbec si nemyslím, že je potřeba se nad tímhle výlevem natolik zamýšlet. Ale děkuju, za přečtení i za to zamyšlení.
 28.07.2018 16:24
Pravda, pravda. Je to výborná básnička, ten konec přijde jako rána odnikud, ale...není to trochu líné, používat vulgarismy? Vždyť ke sprostým slovům má už každý silný citový vztah, ať je nesnáší nebo mu pomáhají ve chvílích, kdy je na dně, a tak básník vlastně jen využívá již existující pocity čtenáře. Není úkolem každého spisovatele, aby naopak k myšlenkám a předmětům nové city tvořil?
 04.06.2018 08:04
Ta je výborná, super konec!
 15.04.2018 15:20
Líbí
 11.04.2018 21:49
Hanulka: Děkuju za zastavení.
 11.04.2018 21:48
Trochublázen: Někdy si nevybereš, co ti život namíchá.
 10.04.2018 00:01
Radši si namíchej něco jiného, veselejšího
 09.04.2018 06:26
 Hanulka
Asi každý tak trochu známe, pravdivé, díky .

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.