Orionka: Popravdě to vnímám stejně.

Terri42: človiček: Díky za čtení.

Orionka: Já právě vím... kdyby to napsal někdo jiný bez kontextu, možná by moje reakce byla ještě silnější (a právě možná už za hranou). Vím, že měla původní verze stejný obsah, ale nějak na mě právě působila hruběji.

Neu: Bylo mi to jasný hned, když jsem to četla jako nepřihlášená, že tohle bude něco pro tebe. :-)

puero: Je to skvělý. Taková hymna anti-vitrín. Baví mě i to, že si svobodu spojuju s větrem (a v textu dokonce máš vítr jako to, co má vést), což po zvukové stránce s těma vitrínama výborně ladí. Líbí se mi právě ten kontrast těch dvou ústředních motivů vítr x vitrína.
Na tebe dost odvaz, baví mě, že ses přestal bát být trochu explicitnější, jakoby ses ukázal víc opravdově. Třeba se mýlím a není ani trochu o tobě (i když aspoň nějaká skrytá touha tam asi bude?), ale je v tom život a lehkost a šmrnc. A toho znechuceného opovržení společností je tam jen tak akorát. Sedla mi tématem i zpracováním.

Ten závěr to trochu zachránil, ale stejně mi je z ní trochu blivno. Asi to byl účel, ale je to pro mě na hraně. Ale lepší než ta první verze (jo, četla jsem ji), tam jsem se fakt otřásla znechucením. Ale možná to bylo prvním čtením, asi to má v sobě i tahle. Nejvýstižnější reakcí je pro mě "fuj" a "brrr" :D

LadyLoba: Psavec: Yana: Děkuji za čtení a souznění.

Psavec: LadyLoba: Děkuju.

Orionka: Děkuju, to jsem moc ráda, jestli aspoň kousek přetekl i za báseň. :-)

Brigita: To sdílel Petráček. Rozhovor myslím že se Sašou Flekem, dobrý to bylo, vždycky mě baví, když se někdo hrabe v původním významu slov.

Terri42: LadyLoba: Brigita: Díky, že jste pochopily :)

Yana: Tady a teď je základ, no. Díky Moc Yani za čtení i zamyšlení se, líbí se mi, co a jak v ní čteš.

človiček: Děkuju :-)

Neu: Nevím jestli slam, ale je to milý, taky ji slyším. Ale myslím, že asi nebudeš sám, na koho to je moc nesrozumitelného filosofování, já už to skoro jinak neumím, jen prostě potřebuju ty svoje vnitřní divnověci nějak vyjádřit.

Líbí se mi ten kontrast zahalování a odhalování a podzimně nostalgická atmosféra.

Uf, hrůzně výstižný, ale že by mě pobavila se bohužel říct nedá.

Brigita: Děkuju.

iluze: Terri42: Děkuju :-)

LadyLoba: Inna sedí:-) Přesně, sestup bez extáze. Ale ticho je někdy víc než extáze, v něm má člověk šanci zaslechnout sám sebe.

človiček: Ta jen přihlížela z povzdálí :-)

puero: Homér: Bavíte mě oba, každý výklad se stočil trochu na jinou stranu, ale pravdu nemáte ani jeden. Ta věta vlastně není důležitá, proto tam není - ta mohla přijít zvenku i zevnitř. Je to o tom momentu uvědomění. Není o váhání, ani o utápění se v utrpení nenaplněnou láskou. Je to moment pravdivosti k sobě sama (a pravda mnohdy bolí), nahlédnutí vlastních podvědomých vzorců chování i vztahování se k druhým a sobě sama a rozhodnutí se z nich vymanit a jít tentokrát jinudy - a pro mě je ta cesta rozhodně mimo typický společenský narativ "šťastného konce" skrze druhého. Je to vědomé rozhodnutí vydat se do vlastního "podsvětí" a nahlédnout svůj stín - tentokrát ne proto, že mě tam hodil někdo druhý, ale protože chci najít cestu ven, a ta nejde jinudy než přes ponor. Ale vědomý ponor je za mě lepší než pasivní propad - možná to bolí, ale není v tom bezmoc.
Ty tři postavy tam určitě nejsou náhodně. Možná moje vysvětlení nedává smysl. Možná je to celý nesrozumitelný trapnopatos a kýč. Ale já ji mám prožitou a bavilo mě ji psát i cítit, tak mi to asi nevadí.
Díky za čtení i zamyšlení se.