Velmi intimní, plná vnitřní jistoty, která se přenesla až trochu bolestivě.-) Dík.

Krásná. Taky už na mě dýchl podzim, a přitom jakoby letos ani pořádně nebylo léto.

Hm, to by mě zajímalo, jaký ženský takový týpek teda naláká... ale proti gustu. Rozmanitost světa mě někdy baví, ale mnohdy děsí. Čím jsem starší a čím víc jsem toho zažila, tím víc zjišťuju, že světu a životu valné většiny nějak vůbec nerozumím. Stěží začínám zvládat zorientovat se ve svým mikrokosmu.

Tyhle tvoje pozorovací mě baví.

... kdyby tak jen přišel.

Zaujalo mě, že v těch kontrastních obrazech na začátku jako by se schovával mužský a ženský protipól. Každopádně je to silné a bolavé. A pak ten závěr, opět výborný.

V tvém stylu. Líbí se mi, taková ponuře nahořklá atmosféra ladící k mojí náladě.

Au. Výstižná.

Zajímavá. Nejvíc mě oslovil začátek a konec je výborný. Nádoby s kvašeným ovocem bude beztak nějaký alkohol, co jinýho taky... takže jsem asi spíš rytíř než princezna :D (Některý ptáci, co jsem večeřela, mě přišly dost draho, pravda.)

Neu: Spousta věcí se dá změnit, ale ne vše po změně volá :D

Neu: Bingo :D

Jojo, bumerangovou minulost znám taky. Skvělý je to.

Hanulka: :D Tomu se říká projekce, ale do mého kalendáře a online návyků jsi naštěstí nedohlédla.

Skvělá. A pro mě velmi aktuální. Jsou tam asi jen dva řádky, ve kterých jsem se nenašla (můžeš hádat jaký). Líbí se mi, jak v ní vykukuje ta mimoděk žitá cestovatelská samota, aniž by to bylo doslova řečeno.

Souhlasím s Neu, že frontu na banány (a vše co daná doba obnášela) bych tedy zažít nechtěla. Na druhou stranu, v něčem se vrátit do dětství třeba 90tek, to celkem jo. Hádat se, kdo ze sourozenců si smí sednout na chvíli k počítači, aby mohl napsat pár zpráv na ICQ :D A jinak nehaní po venku. Ale psaníčka člověk může psát v jakýkoliv době a běhat venku taky, i když u malých dětí je určitě větší opatrnost s méně volnosti (vidim u syna, mrzí mě to, ale nejde to ve městě jinak). Možná jsi trochu netrefila dobu, do které se vracet, nebo si to opravdu idealizuješ. Ale jinak je báseň dobrá, zvlášť s přihlédnutím k věku, líbí se mi forma i myšlenka. Vyrůstat v dnešní době musí být z mnoha hledisek taky těžké, to je nepopiratelné. Ale pokud chce člověk něco jinak, může to dělat jinak sám. Je to trochu osamělá cesta (dobře ji znám), ale oni se ty zbloudilé duše, kterým mainstream nevyhovuje, vždycky nějaké najdou… držím palce.

Jinak text je super. Mně náhodou poslední dva řádky hezky uklidnily.

Homér: U nás na Petřinách (Větrník), jestli potřebuješ jen vyměnit baterku. Složitější opravy U kaštanu. Ještě je určitě něco dole na Dejvický, to máš nejblíž, ale myslím, že nic moc.

Si la segunda línea se refiere a la herida, la forma correcta debería ser "hecha".

Me gustó tu poema, me parece que tus palabras transmiten dolor, pero también esperanza.

Můžu-li být hnidopich, trochu mě vyrušilo to dvakrát použité slůvko žijí/žije. To první bych změnila třeba na "bydlí" nebo něco obdobného. Ale jen můj názor:-)

Jinak super. Připomnělo mi to dům mých prarodičů (kteří už nejsou). A znám takových domů spoustu. Podobně jako Homér nevlastním nic ze jmenovaného (kromě wifi), ale sbírek mám taky celkem dost (míň, než bych chtěla). Ale myslím, že to není jen o sbírkách... myslím, že ta "poezie" je právě tím životem, který se sám nestane. Nějakým chybějícím přesahem.

Chvilku jsem tam byla s tebou, i v těch obrazech, i v pocitech. Za to dík, to mám ráda, když se povede.

Hezké. Taky ještě cítím voňavé lípy, z víkendových podvečerů se táhnou do celého týdne.

Každá strofa mě čtenářsky zavedla úplně jinam. Poslední je dost smutná... osobně mě taky nejvíc nadchla první, hezky plyne.