![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


puero: Ano,jsi všímavý a pravdivý,kompliment je pouze lichotka za účelem něco získat. Myslím že to ví oba-on i ona,ale tváří se že nic..Je to taková hra..na lež.:-) A každý ví kam směřuje..:-)


Yana: ten název se mi opravdu líbí-takový bezrostřední..:-) Ne že by jsi byla,různé podobné myšlenky má každý,to je normální ale ten název..Takové suché konstatování..:-)


alexis: PrimaDen: Buď se muchy inspirovaly lidma,nebo naopak..kdo ví? A příště? No něco tam ještě mám..:-):-)


Ta myšlenka je dobrá,že smrt je spravedlivá,ale i to je relativní. Většina lidí má za to,že smrt je opak života. Ale je to opravdu tak? Není opak smrti narození? Má život nějaký opak? Není jen život, a všechno co má protiklady se odehrává v něm? Já to nevím-jen otázky k zamyšlení..:-)


Kakuzu: Ještě jich pár mám,nevím jestli se budou taky líbit ale stačí se usmát,není nutné se řehtat jak kůň..pořád:-)


No jo-sci-fi..Kdysi jsem toho přečetl,Ray Bradbury,Isaac Asimov..Bylo štěstí že rusi, tedy sověti měli tak dobré spisovatele sci-fi.a co bylo u nás sovětské bylo ok. To byla za komunistů pro mě jedna z mála výhod,proto jsem už asi od dvanácti let přečetl co se dalo,a co se dalo sehnat. Dobré..:-)


Vladan: No-na p......y jsem génius,to je jednoduché,ale jen na ně..:-)


Yana: alexis: No,prostě sranda musí být-mám těch blbostiček víc,tak sem vždycky jednu ráno vrazím,třeba to někomu občas udělá lepší den..:-)


Tvrdý-nouzák: díky ale jsou to jen hrátky se slovíčkama,nic zase tak zvláštního. A ještě díky všem,jsem rád že se někdo zasměje nebo i usměje-to je hlavní účel,a občas i trochu snad k zamyšlení..:-)


Lusy: Jako překvapil ve smyslu že tady píšu jen samé srandičky a ptákoviny? Mám i jiné básničky ale ty vážnější sem dávat nebudu,těch je tady dost a smíchu nebo úsměvu je vždycky málo,toho není dost nikdy..:-)


PrimaDen: No,shodou okolností i já jsem z Olomouce..:-):-)


Vladan: Dobře,technické věci už zařídíš ty,máš na to buňky,já jdu skládat..


Vladan: Výborně,už jsme hráči dva-ale chtělo by to aspoň kvarteto,nebo nezaložíme nové Alexandrovce, Nebo Vladanovce? Čím víc nás bude kteří budou ostatní zdravě rozčilovat,tím líp. Aspoň nebude většina spát jak to teď někdy vypadá..:-)


Vladan: Mám možná trošku nadání psát blbosti,ale jinak hudební hluch.. Jsem hudebně hluchý jak poleno..Vladane,neumíš hrát na kytaru? Psal bych ti texty..:-)


Tvrdý-nouzák: taron: SRANDA PROSTĚ MUSÍ BÝT,I KDYŽ NĚKDY ČLOVĚKU DO SMÍCHU NENÍ. Ale jsme Švejkův národ,tak to by bylo aby nebylo, paní Müllerová..:-)


PrimaDen: A to by ti připadalo k zasmání nebo aspoň pousmání? Pokud chceš něco popsat-cokoliv-jedna věta by asi na to nestačila,a navíc je tato říkanka častečně pravdivá.. Co jsem měl napsat? V naší hospůdce jsou pěkní opilci?:-)


LGKM: No já nejsem abstinent,ale alkoholik taky ne-zlatá střední cesta..:-)


Čeho nejvíce litujeme před smrtí-zajímavá knížka..
by Pechan @deviantart.com
[via Inspiration an Chai] Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?
Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.
1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.
To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.
2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.
Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.
3) Přál bych si, abych býval měl více kuráže vyjádřit své pocity
Mnozí lidé potlačovali své pocity s cílem zůstat za dobře s okolím. Výsledkem byl život na lécích a fakt, že nikdy nebyli opravdu sami sebou. Mnozí si přivodili různá onemocnění vztahující se k zahořklosti a křivdám, které s sebou nesli.
Nemůžeme ovládat reakce ostatních. Přesto lidé zpravidla reagují, pokud změníte přístup pomocí upřímnosti. Nakonec vás to posune ke vztahům na úplně jiné úrovni. Buď tak, nebo to prostě odstraní nezdravé vztahy z vašich životů. Ať tak, nebo tak, vyhráváte…
4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
Lidé se většinou plně neuvědomí důležitost starých přátel, dokud se neocitnou na smrtelné posteli. A v ten moment již většinou není možné je dohledávat. Někteří se nechali svými životy natolik polapit, že jim „zlatá“ přátelství s lety utekla. Každému, když umírá, chybí staří přátelé…
Skoro každého polapil rušný životní styl natolik, že mu přátelství unikala. Ale, když se přiblíží smrt, fyzické detaily života odpadnou a lidé chtějí dát do pořádku své vztahy k přátelům. Většinou už to ale není možné, jsou příliš staří a chatrní. V posledních týdnech před smrtí zůstávají pouze láska a přátelství..
5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější
Toto je překvapivě velmi časté přání. Mnozí si až do konce neuvědomili, že štěstí je volba (alespoň pro většinu z nás). Zamrzli ve starých vzorcích a zvycích. Takzvaný komfort rodiny zaplavil jejich emoce stejně jako fyzické životy. Hluboce v sobě však touží po opravdovém smíchu…
Když jste na smrtelné posteli, je vám jedno, co si o vás myslí ostatní. Je nádherné se uvolnit a smát se dlouho před smrtí.
Život je volba. Je to VÁŠ život. Volte vědomě, volte chytře, volte upřímně. Volte štěstí.
by Pechan @deviantart.com
[via Inspiration an Chai] Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?
Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.
1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.
To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.
2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.
Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.
3) Přál bych si, abych býval měl více kuráže vyjádřit své pocity
Mnozí lidé potlačovali své pocity s cílem zůstat za dobře s okolím. Výsledkem byl život na lécích a fakt, že nikdy nebyli opravdu sami sebou. Mnozí si přivodili různá onemocnění vztahující se k zahořklosti a křivdám, které s sebou nesli.
Nemůžeme ovládat reakce ostatních. Přesto lidé zpravidla reagují, pokud změníte přístup pomocí upřímnosti. Nakonec vás to posune ke vztahům na úplně jiné úrovni. Buď tak, nebo to prostě odstraní nezdravé vztahy z vašich životů. Ať tak, nebo tak, vyhráváte…
4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
Lidé se většinou plně neuvědomí důležitost starých přátel, dokud se neocitnou na smrtelné posteli. A v ten moment již většinou není možné je dohledávat. Někteří se nechali svými životy natolik polapit, že jim „zlatá“ přátelství s lety utekla. Každému, když umírá, chybí staří přátelé…
Skoro každého polapil rušný životní styl natolik, že mu přátelství unikala. Ale, když se přiblíží smrt, fyzické detaily života odpadnou a lidé chtějí dát do pořádku své vztahy k přátelům. Většinou už to ale není možné, jsou příliš staří a chatrní. V posledních týdnech před smrtí zůstávají pouze láska a přátelství..
5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější
Toto je překvapivě velmi časté přání. Mnozí si až do konce neuvědomili, že štěstí je volba (alespoň pro většinu z nás). Zamrzli ve starých vzorcích a zvycích. Takzvaný komfort rodiny zaplavil jejich emoce stejně jako fyzické životy. Hluboce v sobě však touží po opravdovém smíchu…
Když jste na smrtelné posteli, je vám jedno, co si o vás myslí ostatní. Je nádherné se uvolnit a smát se dlouho před smrtí.
Život je volba. Je to VÁŠ život. Volte vědomě, volte chytře, volte upřímně. Volte štěstí.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sparrow [17], Pett [11], CapT.Mayuri [10], Anastazie.maler [7], muska [1]» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)