přidáno 28.03.2010
hodnoceno 2
čteno 1807(8)
posláno 0
Já viděl dítě snů,
točilo se kolem větru,skřehotalo.
Bíle líce, v očích smrt.
Zrak prozřel do stínů světa,
Spatřil smějící se tvář,
avšak v očích měla slzy.
Spatřil neznámé cesty,
avšak pozitivním světlem nabité nebyly.
Spatřil záchvět myšlení,
avšak proč lidé chodí radši po rovině.
Na pohled padla temnota,
světlo zaniká....
přidáno 23.08.2010 - 14:13
tahle je parádní ! /avšak proč lidé chodí radši po rovině /
přidáno 28.03.2010 - 23:02
něčím mě to dostalo, trošku nepřítomně se dívám ještě teď....prostě obsahově super, formu nekomentuju

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Niťka ležicí v povzdálí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ---
Předchozí dílo autora : -------

» narozeniny
VITANA [4]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming