 28.03.2010 2 1766(8) 0 |
Já viděl dítě snů,
točilo se kolem větru,skřehotalo.
Bíle líce, v očích smrt.
Zrak prozřel do stínů světa,
Spatřil smějící se tvář,
avšak v očích měla slzy.
Spatřil neznámé cesty,
avšak pozitivním světlem nabité nebyly.
Spatřil záchvět myšlení,
avšak proč lidé chodí radši po rovině.
Na pohled padla temnota,
světlo zaniká....
točilo se kolem větru,skřehotalo.
Bíle líce, v očích smrt.
Zrak prozřel do stínů světa,
Spatřil smějící se tvář,
avšak v očích měla slzy.
Spatřil neznámé cesty,
avšak pozitivním světlem nabité nebyly.
Spatřil záchvět myšlení,
avšak proč lidé chodí radši po rovině.
Na pohled padla temnota,
světlo zaniká....
28.03.2010 - 23:02něčím mě to dostalo, trošku nepřítomně se dívám ještě teď....prostě obsahově super, formu nekomentuju
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Niťka ležicí v povzdálí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ---
Předchozí dílo autora : -------
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
