|
Ze sbírky: "In Vino Veritas"
|
Srdce a Mysl – (Z)rádci
Mysl přeci zná,
všechny chyby minulé,
mysl přeci nedovolí
udělat je podruhé.
Mysl radí jasně,
to ano a tohle ne,
mysl ukazuje cesty
snadné a snad správné.
Mysl přeci ví,
jak zachovat se dále,
mysl přeci nedopustí
opětovně položit krále.
Jenže mysl není srdce.
Mysl zná a srdce poznává.
Mysl radí a srdce mluví.
Mysl ví, ale srdce cítí.
Obvinit Srdce
a nechat mysl vládnout?
Obviním Srdce
a mysl bude vadnout.
Tak ukaž Mysli,
řekni Srdce.
Poraďte mi,
rádci.
Mysl přeci zná,
všechny chyby minulé,
mysl přeci nedovolí
udělat je podruhé.
Mysl radí jasně,
to ano a tohle ne,
mysl ukazuje cesty
snadné a snad správné.
Mysl přeci ví,
jak zachovat se dále,
mysl přeci nedopustí
opětovně položit krále.
Jenže mysl není srdce.
Mysl zná a srdce poznává.
Mysl radí a srdce mluví.
Mysl ví, ale srdce cítí.
Obvinit Srdce
a nechat mysl vládnout?
Obviním Srdce
a mysl bude vadnout.
Tak ukaž Mysli,
řekni Srdce.
Poraďte mi,
rádci.
Ze sbírky: In Vino Veritas
18.07.2010 22:10
Jo jo, tohle je taky veritas. I když symbolická. Srdci se jako orgánu dost nadržuje v poezii. Za všecko může mozek, to je jasná věc. Proto třeba je to srdce s velkým S.
Hezky jsi popsal dilema, jak postupovat při rozhodování citových záležitostí. Věčné dilema. A krásné na tom je, žes řešení nenašel. Že jsi z toho udělal bezvýchodnou situaci (což skutečně tohle dilema je).
Hezky jsi popsal dilema, jak postupovat při rozhodování citových záležitostí. Věčné dilema. A krásné na tom je, žes řešení nenašel. Že jsi z toho udělal bezvýchodnou situaci (což skutečně tohle dilema je).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.