/svět se mění a my s ním… asi to tak musí být, asi to jinak neumíme… jen bych to chtěla jinak… být chvíli stejná, neměnná… bez ztrát, bez nových poznání…/ a do toho pink floydi, to se pak nemůžu divit...
přidáno 24.06.2009
hodnoceno 5
čteno 898(34)
posláno 0
Barevné kamínky v krabičce od sirek
stírají si navzájem slzy.
Neopustils jenom mě
všechny naše vzpomínky,
celou naší minulost
trochu se po tobě vyptávají.
/zoufalství nenávratnosti…/

Horký čaj o páté piju sama
z porcelánového hrníčku v tichém pokoji
anglické královny
nikdy mě nepřišla navštívit
uklidnit mě, že i ona milovala.
/čekám každý den,
nevzdávám se/

Procházím nikdy neusínajícím městem
hledám tvoje zapomenutý sliby
na rohu u každý lehký holky.
/i kaluže po dešti se na mě dívají soucitně/
Každá z nich tě zná,
ale všechny mlčí, když se po tobě ptám
po naší lásce.

Nahýmu tělu je zima i pod peřinou
zahřívals ho, kdysi
klidně celou noc, s úsměvem na rtech.
/byly to, co jsem ráno cítila jako první/
Teď už nikdy ráno neodejdeš
neřekneš mi, že jsem roztomilá,
když spím s obličejem zabořeným do polštáře
neřekneš už nic.

/Slečny v kavárnách mají v očích soucit
každá mi věnuje jeden pohled,
abych věděla, že tohle taky zažily.
Že tohle zažiju ještě tolikrát…/

Pastely v plechový krabičce postrádají jednoho z nich
/fialová, tvá nejoblíbenější
a prý i nejupřímnější barva/
jednou sis jí půjčil, chtěls moje triko barevný, upřímný.
/výraz v očích jsi nakreslil tak šťastný/
A barevné korálky se rozkutálely po podlaze
bez soucitu k uplakaný holce.
Dívám se, jak se třpytí v odpoledním slunci z cizích očí,
/a za oknem je déšť a vítr, zima a melancholie/
objímám si kolena, do šera šeptám tvoje jméno.

/jediný kdo ho slyší je kytara v rohu pokoje,
na kterou jsi hrál tak rád/
přidáno 18.07.2009 - 16:03
je krásná =) píšeš fakt úžasně =)
přidáno 24.06.2009 - 22:43
Nemám slov.. to je nádherný.. a tak.. pravdivý.. procítěný..
přidáno 24.06.2009 - 17:14
je hrozne smutna... je to krasne napsany, je videt, ze od srdce... vypsala bych, ktery obraty se mi libej nejvic... ale libi se mi jako celek... a anotace...chjo..

bud silna...
naucila sem se, ze kdyz se snazis zapomenout, vetsinou to nejde..aspon ne u me... musim se s tim vzdycky smirit...prijmout to za svy... a pak jit dal...

**
přidáno 24.06.2009 - 16:27
Prožitý..Moc pěkný..
přidáno 24.06.2009 - 13:38
je to spis proza, n? uz moc povidkoidni na tvy basne. ale je to krasny. nebo ja nevim.. je to poskladani strasne moc krasnejch a bolavejch veci.
kamarad, kdyz se rozchazel se slecnou, tk ji do bloku psal vsecko, co s ni zazil a na co si vzpominal.. a ze prej v polovine bloku prestal, uz nemohl... je to hrozna vec. ty vzpominky.
Love.*

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Holčičí vzpomínky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : prosit je zvlastni pocit
Předchozí dílo autora : můj název

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku