|
Každý okamžik je zázrak, který často přehlížíme...
|
Zázrak
Ráno modré slunečnice vítají s úsměvem,
když vláhu vpíjí čas
a rozdmýchává poslední vlnobití noci.
Do úzkých zve nás jitro, potutelně,
vždyť den není už ani “VČERA“ ani “ZÍTRA“
a láme vaz nejistotě.
Z čaje a suchých topinek jde vyčíst málo o touze
a pak se to přece stane,
když první automobiloví chodci rozsypou ticho.
Zázrak.
Ráno modré slunečnice vítají s úsměvem,
když vláhu vpíjí čas
a rozdmýchává poslední vlnobití noci.
Do úzkých zve nás jitro, potutelně,
vždyť den není už ani “VČERA“ ani “ZÍTRA“
a láme vaz nejistotě.
Z čaje a suchých topinek jde vyčíst málo o touze
a pak se to přece stane,
když první automobiloví chodci rozsypou ticho.
Zázrak.
15.03.2009 19:18
Děkuju :-) To s tím máslem je úžasné :-))) a celý tvůj komentář mě moc potěšil. Jsem ráda, že máme tolik společného ;-)
15.03.2009 18:32
moje krédo, heslo, slova, pocity a pohled na svět...jen na to někdy zapomenu a pohroužím se do štiplavých vln nejistoty a slz, co škrábou jak ta tvoje topinka:)...takže máslo na hlavu a vzhůru do života:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.