|
Potřebovala jsem napsat něco... Něco ukrutně sentimentálního, něco ukrutně deštivého... Něco ze mě..... Něco z vás??
 07.11.2007 15 718(38) 0 |
Svítá, lásko...
Včerejší slova
přestala už bolet
a dlaně noci
se naučily hřát
od tvých úsměvů,
které osvobodil podzim.
Nedělní ráno
přineslo nám svět na podšálku
a rozednění slíbilo
svou spásu
všem básníkům
z ulic a podchodů,
všem cácorkám
notoricky
bez deštníků.
Smějícím se lidem,
co prokřehlí
plácají se v dešti...
/oni totiž ví,
jak hřeje objetí/
Včerejší slova
přestala už bolet
a dlaně noci
se naučily hřát
od tvých úsměvů,
které osvobodil podzim.
Nedělní ráno
přineslo nám svět na podšálku
a rozednění slíbilo
svou spásu
všem básníkům
z ulic a podchodů,
všem cácorkám
notoricky
bez deštníků.
Smějícím se lidem,
co prokřehlí
plácají se v dešti...
/oni totiž ví,
jak hřeje objetí/
Ze sbírky: Láska a jiné druhy šílenství 09.07.2008 - 15:58Ta je obzvláště dojímavá a lehká a jemňoučká...jako všechny Tvé. :)
12.11.2007 - 15:43nadherny.. cacorky jsou supr:) uz je to dlouho, co se mi neco tolik libilo:)
07.11.2007 - 20:32Jé...tak to je fajn...takový spasení...není vůbec špatný ;) a ten déšť ten byl opravdu fascinující...že? :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svítá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zahazujem
Předchozí dílo autora : Malé rouhání...
