Malé rouhání...

.
..
...

Bůh prý ví všechno,
však neřekne půl slova
o jemných dotecích
a zulíbání šíje

s mramorovou tváří
shlíží na ta svoje stáda
a pak prostě trestá
vybočení z normy.

A nám nezbývá než

do prázdných svícnů
nasypat popel
z purpurového listí

a husí kůži
prohlásit za peří anděla,

chladivou mlhu
nazvat dechem ráje,

a s každou další myšlenkou
znovu ztrácet

klid, vyrovnanost
a sílu jít za svým světlem,
když ostatní vidí
temnotu

v srdcích,
co mají jednoduše
zhasnuto.

...
..
.