Ve světě otevřeného nebe...

V tichu otevřeného nebe
zavírám pusu a chytám neznámou za ruku.
Neznámou dívku, ledové prsty.
Ztracené děvče, které mi ukáže cestu ven.

Přes několikero zavřených dveří,
ses ke mně dostal a uhasil můj klín.
Přidusil mé srdce, pozastavil můj dech.
Na chvilku.

A teď je tady to děvče,
nevidíš ho,
schovává se ve tmě otevřeného nebe.
Za kloboukem černý tulipán.

Pro tebe to bylo vždy snadný,
brát a dostávat.
Jenže kvůli tobě se dějiny nepřepíšou.
Další dva dopisy ve schránce /to čas plyne/.

Myslela jsem na milování
v náruči otevřeného nebe,
to dívka v jiném pokoji /the girl in the other room/
vrátila mé touze křídla.

Ona totiž přestříhala telefonní dráty,
zlámala gramofonové desky
a pak mě objala.
Lačně a hořce.

A já přeci myslela na tebe,
na tvou tvář ve světle vášně
otevřeného nebe…