|
...Čas se děsně vleče...( ve zkratce)
 30.10.2007 5 1459(31) 0 |
Vysoko nade mnou se koná svatba
černých krkavců.
Hromy jim hrají pro celý život
a já to smím jen z povzdálí sledovat.
Jsem daleko. Jsme daleko.
Daleko od svého cíle.
My dva.
Těžko říct jestli nás čas dělí od sebe
nebo dělí nás a svobodu.
Čaj chladne na prázdném stole.
/Promiň, nenapila jsem se/
Odvedl jsi mé myšlenky
a čaj už dokonale vychladl.
/Až půjdu, vypiju ho/
Možná jsem se naučila milovat /bližního svého/.
Foukal vítr.
Čas plyne, ale i ten čaj stydne rychleji…
Zrcátkem prohlížím svou budoucnost
a věř, že se nepoznávám…
Tak zatraceně pomalé minuty,
tak zatraceně blízké dotyky…
Otevřít oči,
promnout zrak,
zaostřit,
shlédnout situaci a milovat!
/ Kdo mě to naučí?/
černých krkavců.
Hromy jim hrají pro celý život
a já to smím jen z povzdálí sledovat.
Jsem daleko. Jsme daleko.
Daleko od svého cíle.
My dva.
Těžko říct jestli nás čas dělí od sebe
nebo dělí nás a svobodu.
Čaj chladne na prázdném stole.
/Promiň, nenapila jsem se/
Odvedl jsi mé myšlenky
a čaj už dokonale vychladl.
/Až půjdu, vypiju ho/
Možná jsem se naučila milovat /bližního svého/.
Foukal vítr.
Čas plyne, ale i ten čaj stydne rychleji…
Zrcátkem prohlížím svou budoucnost
a věř, že se nepoznávám…
Tak zatraceně pomalé minuty,
tak zatraceně blízké dotyky…
Otevřít oči,
promnout zrak,
zaostřit,
shlédnout situaci a milovat!
/ Kdo mě to naučí?/
02.11.2007 - 09:31na hladině vychladlého čaje
... rezavá kola ...
a v nich nitkové kříže cíle
... zakaleného zrcadla budoucnosti
... rezavá kola ...
a v nich nitkové kříže cíle
... zakaleného zrcadla budoucnosti
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pod-zimní... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzpomínky kotěte
Předchozí dílo autora : Ve světě otevřeného nebe...
