starý text
Kde opřít se mám?
kde stavět mám kryt?
se drolím na prach,
oni maj na mě vliv.

Jsou těžší než smrt,
uzly stahují krk,
střepy řežou do zad,
mám ke smrti sklon.

Černý je verš,
chrlí kyselý déšť,
na mou duši je hon,
v srdci hluboko trn,

Stíny lákaly lhát,
mysl bouří se z vln,
v tichu zůstal jsem stát,
jak když udeřil hrom.

Teď mě solí vlastní vinou,
proti všem, jen vlastní silou.
všechny hříchy v jedno splynou,
světlo svítí na hlubinou.

Každý krok v cestě z trní,
čas mě zlomil, hrana zvoní.
Zas žal pohár plní,
já tu byl jenom pro ni.
 10.04.2025 22:08
Yana: Jsem vděčný že už jen vzpomínka ve verších :)
 07.04.2025 23:54
Temná báseň a cosi nutí číst ji dokola a vždy prožít ten bolestný závěr
 05.04.2025 21:08
Psavec: Rád bych napsal alespoň projednou něco veselého, naneštěstí nejsem ten typ...
 05.04.2025 21:07
Hanulka: Ano, byl to silný zážitek, hh
 05.04.2025 21:06
LadyLoba: Vážím si O7
 05.04.2025 21:06
Jarda468: Děkuji O7
 05.04.2025 21:06
Dandy: Děkuji O7
 05.04.2025 12:26
Pochmurná.
 04.04.2025 20:12
 Hanulka
Ghúl : verše nesou tíhu bolesti, introspekce a možná i hledání smyslu, tak to na mne působí. Poslední sloka je silná !
 04.04.2025 16:18
Já bych asi trn nahradila anglickým thorn ... Víc by mi to ladilo ... Ale nejsem autor básně a jinak je to krásné
 04.04.2025 13:57
Krásná
 04.04.2025 07:17
Pěkné

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.