nevím kam

Ta je výborná, to snad známe všichni. Tíha rádoby dokonalé doby, ten hnusný pocit, jsi vyjádřil skvěle. A mně tedy přijde dokonale rytmická, úplně ji slyším když ji čtu a to se mi u cizích děl moc nestává.

Supr ... Uvědomění .. ještě najít odvahu to změnit

Realita je někdy smutná. Avšak moci vyjádřit své prožitky prostřednictvím veršů každý nedokáže... to je dar. Báseň mne zaujala především svojí autenticitou a otevřeností. Mimochodem... také mám někdy chuť někam utéct :)

Neu: včera jsme hráli v Olomouci s Chorou Sfakion. Ale s midnight swimmers občas hrajem, sdílíme kytaristu :D

Nehráli jste teď s Midnight swimmers ?

Orionka: píšu to už dopředu na rytmus hudby... Představ si to jako chciněkam utéct anevím kam v houpavem rytmu

Náraz na dospělost, i umělci holt musí platit nájem. Líbí se mi, ale v každé sloce jsem si říkala, že na konci chybí slabika – "netuším kam" by mi rytmicky vycházelo líp.

NoWiš : souhlasím s názorem, že je to tvrdá realita, ať je líp !

Taková dlouhá procházka lesem taky udělá svý...

Duchovní prázdnota, tvrdá realit a osobní krize, nebo deziluze. No, všechen ten marast tam venku je jak bazén plný malých dětí. Víš dobře, že do té vody čůrají, ale stejně tam skočíš, aby ses osvěžil. Utečeš do hor, poslouchat déšť, mazlit se s rozkošnou blondýnkou, co je ještě pod zákonem nebo si jen osamotě pod hvězdami utříbit svoje nejnovější sny, ale afiliace tě stejně donutí se vrátit. Do toho teplého uřvaného bazénku. Fůj. Chceš někam utéct a nevíš kam? Nebo spíš s kým? (To je pak jedno kam, když máš s kým.)

Dospělost je tvrdá pěst.