09.12.2022
3
705 (10)
0
Maluji fialky něžně
křídou na papír.
Všude už mrzne
a podivné trsy trávy
sem tam roztroušené
vypadají jako příšerky.
Jen zaútočit na dveře.
Zelená namrzlá invaze.
Ještě není ani konec prosince
a já už si sním svůj sen.
Jaro, květiny a první slunce
co nás zahřeje až půjdeme ven.
Brzy bude všude bílo
šedý zákal zimy.
Možná, aby mě to naučilo
čekání a trpělivosti.
Drobounké radosti
třpytí se mezi starostmi.
Ledové objetí
mojí marnivosti
se mi vysmívá.
Pocukrovaný koláč
porazí bezradnost dne.
Zase se stmívá
prázdná jsou okénka
adventního kalendáře.
Mandarinková záře
propouští naději.

Ze sbírky: V obrazech
 10.12.2022 00:52
Parádní kousek.
 09.12.2022 19:28
Z těl pevnosti tepla
své brány hájí.
Na hradbách ohně plají.
Já sám v tichu stínu
prosím o milost
paní zimu.
 09.12.2022 12:51
Pěkná.
Něldo mlsal moc.že pootvíral všechna dviřka
pro spokojenost svého břiška.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.