|
Musím jí nechat uležet, takže připomínky vítány.
|
Myšlenka v prostoru
kvete a sílí.
Předobraz tebe
pomalu šílím.
Samota otvírá
kapitolu života
na rozhraní
mezi námi.
Ztracená uvnitř
labyrintu srdce.
Se zlatým kompasem
našlapuji lehce.
Vsadit na jistotu
bylo by šílenství.
Tak ukaž mi cestu
do říše tajemství.
kvete a sílí.
Předobraz tebe
pomalu šílím.
Samota otvírá
kapitolu života
na rozhraní
mezi námi.
Ztracená uvnitř
labyrintu srdce.
Se zlatým kompasem
našlapuji lehce.
Vsadit na jistotu
bylo by šílenství.
Tak ukaž mi cestu
do říše tajemství.
Ze sbírky: Láska a jiné podivnosti
16.12.2022 08:56
Kompas o mělčinách nic netuší
obsluze majáku se srdce rozbuší.
Má svítit nebo zhasnout?
vždyť jen lodě varuje
že pod hladinou černá skála je.
obsluze majáku se srdce rozbuší.
Má svítit nebo zhasnout?
vždyť jen lodě varuje
že pod hladinou černá skála je.
15.12.2022 23:04
Líbí se mi, jak ty jednotlivé obrazy na sebe navazují. Možná bych jen lehce upravila samotný závěr. Ale jinak...skvělá :)!
15.12.2022 09:50
Pořádně sešlapat vlastníma bosýma nohama jako zelí. Nechat fermentovat a pak seškrábnout to nedobré na povrchu.
Určitě je ale moc hezká a míří kam si zamýšlela...
Určitě je ale moc hezká a míří kam si zamýšlela...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.