 14.02.2019 3 1247(18) 0 |
moje přítelkyně je židovka a já jsem voják wehrmachtu
chodíme spolu mimo hřbitovy
nemyslíme na válku
a ona je hvězda
žlutá a krásná
slunce moje šesticípý
nikdy bych ji nevyměnil
ale ztratila se v masovým hrobě jménem EVROPA
moje přítelkyně se nebojí a věří
s tou její vírou bych překonal hory
teď ale směním za cokoli:
chci jedinou chvíli - chvíli s ní
moje přítelkyně byla židovka
a já jsem umrznul u Stalingradu
chodíme spolu mimo hřbitovy
nemyslíme na válku
a ona je hvězda
žlutá a krásná
slunce moje šesticípý
nikdy bych ji nevyměnil
ale ztratila se v masovým hrobě jménem EVROPA
moje přítelkyně se nebojí a věří
s tou její vírou bych překonal hory
teď ale směním za cokoli:
chci jedinou chvíli - chvíli s ní
moje přítelkyně byla židovka
a já jsem umrznul u Stalingradu
19.02.2019 - 10:05
milenci na celý život : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : chci tvý tělo pomalovat tuší
Předchozí dílo autora : nijak se nejmenuju - jsem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
