nijak se nejmenuju - jsem

proč chceme tolik nebýt?
jako bychom věděli, jakej je rozdíl mezi bytím, nebytím a něžnostma a bitím
protože chceme
proto
a možná něco zůstane u prvního pokusu o smrt, kterej se povedl
jenom kvůli blbejm placebům
kvůli nenasytnosti
protože chceme nebýt
zahrabat se
zmizet
egoisticky sobečtí
akorát nemůžem vědět jaký to je
protože nikdo nepřežil
aby o tom napsal báseň
ostatně
vůbec si nemyslím
že by v tom byl bůh
a to si myslím bůhvíco
a sedím polonahej u stolu
nic nedělám
mám dlaň pod bradou
a chci nebýt
abych potom byl
ale tak to asi není, asi ne
aby se to někdy vrátilo a já si vzpomněl na rakovinu až v šedesáti
a na nůž
pistole a vidličky s tvrdym i
protože naměkko je to k hovnu
jo
kvůli blbýmu placebu si lidí myslí, že šedesát je málo
ale není
je to hrozně moc
na předpis, kterej ti říká buď!
buď si! udržíme tě při životě
a až se ti zkurví noha, hlava
nebo ruka
necháme tě dožít, aby se ti snáz šlo do nikam
protože některý věci nás navždy změní
a prodlužujou čas
takže máme ve dvaceti šedesát a v šedesáti sto jedna
v osmnácti osm, jo
a ve třiceti chceme nebýt
protože to prostě chceme a protože kurva nevíme
co to vlastně znamená, když celej život jsme
kdo to komu vysvětlil? ani v blázinci ti to neřeknou
a tam ti řeknou, že nemáš pravdu
i když máš pravdu
tam ti řeknou
jako u pokladny v obchodu
jestli máte slevu nebo občanku
i když si můžou normálně oskenovat čárovej kód z krku
ale to ještě není
a my chceme furt nebýt i přes ten kód
a policajty
sanitku i kněze
kterej mi měl dát poslední pomazání
ale von se namazal a vypad z okna
tou namazanou stranou dolů
a kočku neměl a nikdo nevěděl proč by chtěl nebýt
ale já to chápu


včera mi bylo třináct
dnes mám důchodovej věk, takovýto "co bylo - to bylo"
dobrou noc
a zítra mi bude možná zase sedm
ale já nevím

kdo vstane od stolu první

ten vstane

a je