27.10.2018
8
určuji pravidla
tančícímu písku
v orgiích větru a listí
zdá se že vojáci
bojujou už jen za zapadlý
slunce
a poeticky vyrvaný kytky z betonu

nemusim se rozsekat na kusy
moje duše si stejně
choděj kam chtěj
tuhle jsem jednu potkala
ležící v písku
doufala
že ji vítr roztančí taky

ta je ale hloupá


říjen 2018

Ze sbírky: krajková letargie
 31.10.2018 19:15
SSS: děkuji :)
 30.10.2018 02:02
 SSS
Hustota mezi řádky, skvěle se mi četla.
 27.10.2018 20:01
Helfanderios: děkuju moc, kdyžtak, pokud někdo nějakou z těch duší potkáte, pošlete ji domů, že už je dost pozdě
 27.10.2018 18:32
Souhlasím s Lasak, myslím, že poslední řádek tomu dává směr, upevňuje myšlenku. Jinak se mi to vážně moc líbí, obzvlášť pluralita duší. Jen na ni dát pozor. Čím je tě víc, tím menším kouskem sebe se stáváš...
 27.10.2018 15:31
Lasak: děkuju
 27.10.2018 14:39
pěkné obrazy. Nesouhlasím, že tam nesedí poslední řádek. Kdyby se vynechal, tak by se změnila celá myšlenka básně.
 27.10.2018 12:58
Jolly: děkuji :)
 27.10.2018 12:42
poslední řádek mi tam nějak nesedí, ale jinak se mi líbí. nejvíc asi verš "poeticky vyrvaný kytky z betonu"

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.