Ve štiplavém prozření,


zase,

zase lhal.

Zase lhal horizont
před písečnou bouří.

Hořké slzy poutníka,
mučivou vlahou písku.


Zase,

zase začít.

Zase začít věřit
ve správnou cestu.

Bezvětří.
 09.11.2016 23:06
Amadeo´´: Děkuji, vážím si toho, že Tě zaujala :)
 08.11.2016 22:51
Zaujal mě název a potom i báseň. Smutná je, smutně hezká…
 08.11.2016 09:47
Lasak: Děkuji mockrát
 08.11.2016 09:23
povedené a náznakem jde poznat, co chce básník vyjádřit. (Přečetl jsem a až pak se podíval na zařazení. ) :)
 08.11.2016 00:01
Cecidit angelus: Duny jsou fakt příjemný, tvé dílo ve mě probudilo spoustu vzpomínek, bodejť, přes dva měsíce v Peru a Bolívii, bylo to strhující téměř všude tam...
 07.11.2016 23:51
Homér: To musela být strhující podívaná :))
 07.11.2016 23:34
Jo v Paracasu, to byly duny, pod nimi moře a útesy s lachtany, to byly časy, ničeho jsme se nebáli. Vyraž se tam podívat poutníku.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.