teprve se do toho znovu dostávám... hledat verše je kapku težší než na začátku, ale to se spraví.
 30.10.2014
12
Sněhová pokrývka halí stráně
a já jenom tak boso vyběhnu z domu
nohy mě nepálí, necítím dlaně
žene mě postava v náručí stromů

nahá dívka stojící na okraji
lesů, snů, vzpomínek a bájí
natáhnu ruku a dotknu se té tváře
miluji
asi
mihlo se v páře
od mých úst.
 13.11.2014 21:11
 Zamila
To chce slunce v duši ... ;-) :-)
 13.11.2014 20:40
puero: Chápu tvou averzi, ba i sdílím. Ale v této básni má klima své důležité místo.
 13.11.2014 19:55
Máš, tradičně, velice jemnou milostnou poezii. Takovou snílkovskou. Ba účelovou!

Nenapadlo tě někdy zamyslet se nad všemi těmi meteorologickými začátky knih a básniček? Sněhová pokrývka halí stráně. Očekáváme mírný západní až severozápadní vítr, při rozjasnění ustávající srážky sněhové a v nízkých polohách ojediněle (jak oblíbené meteorologické slovo)také déšť se sněhem. Já jak začnu něco číst a začíná to popisem klimatu, hned se mi vybaví Zákopčaník a Zárybnická a všechny ty ustálené televizní fráze.
 12.11.2014 16:11
Ta je krásná... :)
 31.10.2014 13:52
Severak: dík ;)
 30.10.2014 22:57
skvělé
 30.10.2014 22:37
მე მინდა ეს
 30.10.2014 19:50
Wau nikdy není negativní...je to krásný a originální...zase Tě poznávám...
 30.10.2014 17:21
tvá báseň je jako krásný obraz, který promluvil...
 30.10.2014 09:36
wau, skvěle, Honzíku přece... ;)
 30.10.2014 09:32
slnečnica: wau dobře, nebo wau, už to nejde ani číst?
 30.10.2014 09:30
wau

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.