|
You can be lost at the same time as being found.
 29.10.2014 7 1020(19) 0 |
Poslední dobou
trávím vetšinu svého času
listováním v atlasu
a hledám cize znějící názvy řek a měst.
zahodil jsem rozum
pro krásu
a nechal jsem ho ležet v prachu cest.
nechal jsem ho v kaluži krve a tělních tekutin
na transamazonské dálnici
A víš ty co?
Hned je mi líp!
Žiju si pro krásu!
Mám Amorův šíp!
A všude kolem se převaluje mlha
citů
poslední naděje
na únik
z betonových lágrů
cynismu
trávím vetšinu svého času
listováním v atlasu
a hledám cize znějící názvy řek a měst.
zahodil jsem rozum
pro krásu
a nechal jsem ho ležet v prachu cest.
nechal jsem ho v kaluži krve a tělních tekutin
na transamazonské dálnici
A víš ty co?
Hned je mi líp!
Žiju si pro krásu!
Mám Amorův šíp!
A všude kolem se převaluje mlha
citů
poslední naděje
na únik
z betonových lágrů
cynismu
30.10.2014 - 05:42Zamila
Sucháč: Tak nějak. To bude tou nevděčností k múzám :-)
29.10.2014 - 22:15Upřímně...máš lepší, což neznamená, že, je špatná...prostě se mnou jen tak nepraštila, jako mnoho tvých jiných...
29.10.2014 - 12:27ještě nedávno to byly ódy na cynismus a videoherní metafory, co se děje? :D každopádně básnička hezká, taková volnější, hodně specificky tvoje a bohužel mi připomíná olšákovou.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spanish Radio : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Gruzie
Předchozí dílo autora : النيل
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
