Ranní jinovatkou prokřehlé řasy
jsou prvním polibkem zimy
plaché rande, co chvějivě dá si
chtíc své rty spojit s tvými.
Zdálo by se vše zimomřivé
ledové království plné ticha
to, co bylo teplé dříve
jakoby teď chladem dýchá.
Však stejně úsvit vyžene jas
zahřeje a když už ničím, pak nadějí
teplé objetí si přeje každý z nás
o to více a o to slepěji.
jsou prvním polibkem zimy
plaché rande, co chvějivě dá si
chtíc své rty spojit s tvými.
Zdálo by se vše zimomřivé
ledové království plné ticha
to, co bylo teplé dříve
jakoby teď chladem dýchá.
Však stejně úsvit vyžene jas
zahřeje a když už ničím, pak nadějí
teplé objetí si přeje každý z nás
o to více a o to slepěji.
27.09.2014 23:08
Taron, zase Taron...a skvělá...sakra, kde jsi tak dlouho byla? Vzpomínám si na Tvé básně, když jsem tu začínal...
27.09.2014 20:24
ŽblaBuňka: Zamila: Yana: vanovaso: shane: Severak: oslov radek: Orionka: Fistron: korálek: Emilly Poison: Děkuji...děkuji, koukejme člověk tam dá nadpis o polibku a jaká je čtenost a komentovanost a to nemusí být autor ani kvalitní, stačí prostě něčím přilákat ! A vo tom to je :))))) Přilákat .
Dělám si srandu, děkuji všem i za krásné verše, za zastavení, za povzdechnutí si, i za své asociace.
Co se týká hloubky, to si myslím povzdechla Emilly - není tak hluboká, jak mívám možná v jiných básních ( a ani tam není :)) ) tato je totiž psaná napůl citem a napůl rozumem :) Prostě snaha o rýmy a tak, normálka :)
Dělám si srandu, děkuji všem i za krásné verše, za zastavení, za povzdechnutí si, i za své asociace.
Co se týká hloubky, to si myslím povzdechla Emilly - není tak hluboká, jak mívám možná v jiných básních ( a ani tam není :)) ) tato je totiž psaná napůl citem a napůl rozumem :) Prostě snaha o rýmy a tak, normálka :)
27.09.2014 13:39
Emilly Poison: objetí, omlouvám se :)
a je mi stydno, toto by se mi stávat nemělo... :(
a je mi stydno, toto by se mi stávat nemělo... :(
27.09.2014 09:43
krásně se v té básni prolnul nástup zimy, láska, melancholie, naše první polibky, naše mrazivá období a naše naděje, že vždy, vždy přece přijde jaro, tak to je...napsala jsi krásnou rýmovanou báseň
27.09.2014 09:19
Křehké, lehké a kupodivu nestudí, ale hřeje :). Hezky vystižená atmosféra. Člověk opravdu potřebuje cítit zimu, aby si vážil tepla a pořádně po něm zatoužil.
27.09.2014 07:08
taron:
Polibek první od ledové dámy?
Kolikrát as si rande se mnou dá?
Představa ta mé srdce sotva zmámí,
doufám, že málo se Ti podobá!
Miluji srdce upřímná a vroucí,
ženy, jimž faleš z očí nekouká!
Těm patří touha, láska nehynoucí,
ne těm, co mají touhy pavouka!
;-)
Polibek první od ledové dámy?
Kolikrát as si rande se mnou dá?
Představa ta mé srdce sotva zmámí,
doufám, že málo se Ti podobá!
Miluji srdce upřímná a vroucí,
ženy, jimž faleš z očí nekouká!
Těm patří touha, láska nehynoucí,
ne těm, co mají touhy pavouka!
;-)
27.09.2014 05:25
Zamila
Zas jednou rýmovaná od Tebe, to můžu :-) Moje ranní rande se zimou mě ale zrovna moc nenaplňuje ... ;-) Ale básnička je pěkná, moc :-)
26.09.2014 22:25
zima ještě nenastala, ale teplé objetí si přeje každý z nás v kterékoli roční době... líbí
26.09.2014 22:22
počky, počky, zatím jsme u prvního mrazíku (romantika)...a ty ne mne hned s tuhou zimou , brr... :))
26.09.2014 22:21
přidám životní zkušenost: nejlíp vypadá ta nejhorší zima - sníh se leskne, je jasno, ale mráz mnoha stupňů pod nulou...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.