Taková vyplivlost na dobrou noc :)
Nechej si tu blůzu, vždyť ti sluší (!)
a tlukot tvého srdce stejně nepřehluší
(a nosí barvu tvých modrých očí,
ze kterých se div má lebka nerozskočí).

Copak slunce... To záští září
na tvou hlavu na trávě co na polštáři
a i ze skrytu lesa víla zírá,
naší láskou se plačky zaobírá.

Nechej si tu blůzu (!), počkej, až vyjde měsíc.
Počkej, dokud se víla žaly neoběsí.
Pak teprv sami, ty má smělá,
se pomějem', jak dřív ses nepoměla.

Ze sbírky: Slečně Kateřině
 11.06.2014 09:45
Náčelník Holá Ruka: Nemáš vůbec zač :), byl by jsem rád, kdyby si byl ochotný si přečíst i mou tvorbu, kterou jsem sem dal včera. :)
 11.06.2014 09:33
Let It Go.: I tobě díky :)
 10.06.2014 08:13
Velmi hezké metafory, dle mého moc povedené! :)
 09.06.2014 23:48
Jiří Turner: Děkuji!
 09.06.2014 23:45
Moc hezká báseň, plná krásných metafor

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.