Jen v snech svých šťasten můžeš být...

vanovaso:
A co Ti v tom brání? ;-)

Amelie M.:
Ahoj!
Zdá se, že možná budeš teď častějším hostem mých stránek, když už znáš cestu. Pokud Ti mé verše umožňují vstoupit do říše snů a učinit Tě na chvilku šťastnou, čti mne po libosti, mám toho tu dost a někdy mé (re)komenty zastíní i vlastní dílko.
"Štěstí je to jediné, co člověk může dát, i když to sám nemá!"
A já jsem rád, když jsou lidé i mou zásluhou
šťastní. Možná tak trochu toužím stát se v jejich vzpomínkách nesmrtelným! ;-)
*A možná Tě to inspiruje i k nějakě další úvaze, třeba o tom, co je to štěstí...#

nechci jen snít, chci žít...

Moc krásné, u některých Tvých počinů, se cítím, jako doma, jak blízké mi jsou.. Já sním ráda a možná proto, jsem na podzim a v zimě nejšťastnější :-)

Aliwien: Díky! Ten smutek přichází tak trochu s podzimem... ;o)

Krásné,i když trochu smutné veršíky.

ŽblaBuňka: Ó, pak tedy díky!;o)

shane: obé

ŽblaBuňka: Ten obrázek, že? Mně taky...;o)

líbí

rostomilé kotátko:-) hezké verše...smutné trochu:-)
Být štasten ve snech nestačí....,to přece sám víš,
nevzdávej se, třeba znova šťastnou hvězdu uvidíš:.)