 02.11.2012 2 1175(10) 0 |
Uprostřed lesa ležím
pokryt jehličím smrkovým
na mýtině na mechu
ubírám na dechu
úprkem unaven
Náhle mne táhne pryč
dívka co neříká nic
hvězdy nejsou toho věku
jakoby přes mne hodila deku
pokrytou sametem
Pocit ve mě sílí
že tam na mechu
jsem něco zanechal
je to tělo bez dechu
na hříchy zapomenem
Řítím se do neznáma
do nekonečného prázdna
za kráskou mou
která mě provází tmou
pod hvězdným nebem
Světy se náhle prolnou
na dnešní dušičky
tak buďte doma
a zapalte svíčky
k úctě zesnulým
kašlete na halloween
pokryt jehličím smrkovým
na mýtině na mechu
ubírám na dechu
úprkem unaven
Náhle mne táhne pryč
dívka co neříká nic
hvězdy nejsou toho věku
jakoby přes mne hodila deku
pokrytou sametem
Pocit ve mě sílí
že tam na mechu
jsem něco zanechal
je to tělo bez dechu
na hříchy zapomenem
Řítím se do neznáma
do nekonečného prázdna
za kráskou mou
která mě provází tmou
pod hvězdným nebem
Světy se náhle prolnou
na dnešní dušičky
tak buďte doma
a zapalte svíčky
k úctě zesnulým
kašlete na halloween
04.11.2012 - 17:38Devils_PIMP
No on Martin ma svetle chvilky - tahle k nim moc nepatri
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zůstanem doma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Umět tak ...
Předchozí dílo autora : A bude na duši klid
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
