Lidé si často vysvětlují slovo krása tímto způsobem: "to je krásná panenka" , nebo "to je krásný dům". Ale význam slova krása, by se mohl vysvětlovat takto:
Krásný je život,
krásný je les,
krásná je láska,
krásná je ves.
Vždyť život, je krása. Je to dar od Boha! No, někteří kdo tohle budou číst, tak si asi řeknou, že život je dar od našich rodičů a prarodičů, ale kde vzniká život? Toť otázka.
Krásné je vše živé, i ta malá havěť, které se říká hmyz. I život ve městě, v lese, protože tam všude to žije!
Láska je krásná, ale i bolestivá. Láska není rozmar jako u některých, ale je to něco, co se v podstatě nedá vysvětlit. Láska je někoho mít vedle sebe, opora, pocit že už jste úplní, to je přeci krása, ne? Jasně, k lásce možná patří i milování, ale to je jen doplněk. Doplněk, který být nemusí.
Krásný je úsměv od toho koho máte rádi, nebo od toho koho milujete. Život bez úsměvu by nebyl život, ale zkáza. Úsměv je třeba i "díky".
Slovo krása by měl používat jen člověk, který uváží, kdy to slovo použít a kdy ho nahradit nějakým jiným.
Krásné je taky moře, voda. Ať už sladká nebo slaná. Vždyť pod vodou je také život. Kde se vůbec vzali škeble? Zamyslel se vůbec někdo nad takovými maličkostmi? Zamyslel se někdy někdo nad tím, co je vůbec krásné a co hezké?!
Krásný je šum listí,
šum vody.
Krásný je také život
pouhé kopretiny.
Krásná je duše, v té lidské nádobě
i ta, která je ve zlé podobě.
Krásný je život,
krásný je les,
krásná je láska,
krásná je ves.
Vždyť život, je krása. Je to dar od Boha! No, někteří kdo tohle budou číst, tak si asi řeknou, že život je dar od našich rodičů a prarodičů, ale kde vzniká život? Toť otázka.
Krásné je vše živé, i ta malá havěť, které se říká hmyz. I život ve městě, v lese, protože tam všude to žije!
Láska je krásná, ale i bolestivá. Láska není rozmar jako u některých, ale je to něco, co se v podstatě nedá vysvětlit. Láska je někoho mít vedle sebe, opora, pocit že už jste úplní, to je přeci krása, ne? Jasně, k lásce možná patří i milování, ale to je jen doplněk. Doplněk, který být nemusí.
Krásný je úsměv od toho koho máte rádi, nebo od toho koho milujete. Život bez úsměvu by nebyl život, ale zkáza. Úsměv je třeba i "díky".
Slovo krása by měl používat jen člověk, který uváží, kdy to slovo použít a kdy ho nahradit nějakým jiným.
Krásné je taky moře, voda. Ať už sladká nebo slaná. Vždyť pod vodou je také život. Kde se vůbec vzali škeble? Zamyslel se vůbec někdo nad takovými maličkostmi? Zamyslel se někdy někdo nad tím, co je vůbec krásné a co hezké?!
Krásný je šum listí,
šum vody.
Krásný je také život
pouhé kopretiny.
Krásná je duše, v té lidské nádobě
i ta, která je ve zlé podobě.
14.07.2022 17:02
Já chápu, že to všechno je, ale proč to je? Inspirace pro další úvahu.
14.07.2019 19:08
Moc mě to potěšilo. Už jsem začínal/a zapomínat, jak je život krásný... Děkuji za tuto úvahu. :-)
Mimochodem, podle mého názoru život (ve smyslu, v jakém to slovo asi používáš) vůbec nevzniká. Jsme součástí téhož života jako naši rodiče, jen se ten život na nás rozšířil. O mnoho záludnější je otázka, kde jsme se tu vlastně vzali my, ale tu teď naštěstí nemusím řešit.
Mimochodem, podle mého názoru život (ve smyslu, v jakém to slovo asi používáš) vůbec nevzniká. Jsme součástí téhož života jako naši rodiče, jen se ten život na nás rozšířil. O mnoho záludnější je otázka, kde jsme se tu vlastně vzali my, ale tu teď naštěstí nemusím řešit.
29.08.2015 13:51
Na tohle téma se už krásně vyjádřil jeden skvělý libanonský autor a filozof, jehož díla objevíš i v knihovnách:
"Krása je něco, co přitahuje tvou duši a touží dávat, ne přijímat. Kdykoli se setkáš s krásou, cítíš, že tvoje vnitřní ruce se k ní vzpínají a touží ji uchopit a vnést do svého srdce. Je to velkolepost prodchnutá žalem a radostí; je to něco neviděného, co přesto vidíš, něco neurčitého, co přesto chápeš, a němého, co slyšíš - je to svátost nejsvětější, která začíná v tobě a končí nesmírně daleko za tvou pozemskou představivostí..." (Chalíl Džibrán)
:-)
"Krása je něco, co přitahuje tvou duši a touží dávat, ne přijímat. Kdykoli se setkáš s krásou, cítíš, že tvoje vnitřní ruce se k ní vzpínají a touží ji uchopit a vnést do svého srdce. Je to velkolepost prodchnutá žalem a radostí; je to něco neviděného, co přesto vidíš, něco neurčitého, co přesto chápeš, a němého, co slyšíš - je to svátost nejsvětější, která začíná v tobě a končí nesmírně daleko za tvou pozemskou představivostí..." (Chalíl Džibrán)
:-)
25.07.2012 16:08
Velmi zajímavé. Možná by si tohle téma zasloužilo i podrobnější rozpracování. :)
17.07.2012 13:18
Velice pěkná úvaha. Líbí se mi ten pozitivní nádech. :) Jen tak dál. :)
17.07.2012 05:04
Krásný je diamant
krásný je mramor
krásný je brokát, co ti věnoval amant
krsná je perla, co přines amor
krásný je mramor
krásný je brokát, co ti věnoval amant
krsná je perla, co přines amor
16.07.2012 20:25
Krásná úvaha.. :-)
Myslím, že i když mi bude stokrát vysvětleno, jak vznikne poupě a i když to po sté pochopím, tak si vždycky řeknu, že je to zázrak života.. :-)
Myslím, že i když mi bude stokrát vysvětleno, jak vznikne poupě a i když to po sté pochopím, tak si vždycky řeknu, že je to zázrak života.. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.