 17.07.2012 2 1205(9) 0 |
Mračna se nade mnou sbíhají,
fouká, prší.
Hlava bolestí křičí,
jako vlak na kolejišti.
Pes se ke mě lísá,
neví co se děje,
venku panuje šero
a vichr řádí jako ďas.
Vykouklo slunce,
mračna kdo ví kde.
Říkám, co se stalo?
Srdce ve mě poskočilo
a ptáček zpívá nade mnou.
fouká, prší.
Hlava bolestí křičí,
jako vlak na kolejišti.
Pes se ke mě lísá,
neví co se děje,
venku panuje šero
a vichr řádí jako ďas.
Vykouklo slunce,
mračna kdo ví kde.
Říkám, co se stalo?
Srdce ve mě poskočilo
a ptáček zpívá nade mnou.
17.07.2012 - 21:40
Mračna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čas
Předchozí dílo autora : Co je to krása?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
