Cintorín

Na starém hřbitově
prorostlém břečťanem
když slunce zapadne
krkavci mají slet
v mlze jak mléko
při šedých zdech
krákají
nebožtíkům
ležícím na márech
...
odbijí půlnoc
měsíc stříbří náhrobky
skrz černá oblaka
trochu se bojí
jen svíčky hřbitovní
hoříce do dálky
nabádaj k odletu
krkavce
netopýry
průzračné můrky
i malé soví víly
a

-hustší mlha padá-
...
slunce je v šarlatu
v pyžámku ranním
s mladičkým úsměvem na obou lících
žhavým hřebenem z topazu
češe svou bujnou kštici
a
na krchově
hraje bránový orchestr
zrezavělích a zvaných
REZAVCI