Vejdeš-li na místo s klenbou pod hvězdami
zachumlaný v šále, rukavicích kožiše
nad tebou měsíc co hledí ve všechny světové strany
a před tebou čaj s vůní skořice.
Od úst létají duchové tvého dechu
nos se mění v zimní ředkvičku
pozoruješ lidi na ulici co jsou v spěchu
a první vločka ti přistane na víčku.
U sousedů televize zahaluje okno do modré záře
ty sypeš sýkorkám od večeře drobků pár
v mysli se vidíš jak navštěvuješ pláže
pak kolik bezdomovců se dnešní noc dotkne már.
zachumlaný v šále, rukavicích kožiše
nad tebou měsíc co hledí ve všechny světové strany
a před tebou čaj s vůní skořice.
Od úst létají duchové tvého dechu
nos se mění v zimní ředkvičku
pozoruješ lidi na ulici co jsou v spěchu
a první vločka ti přistane na víčku.
U sousedů televize zahaluje okno do modré záře
ty sypeš sýkorkám od večeře drobků pár
v mysli se vidíš jak navštěvuješ pláže
pak kolik bezdomovců se dnešní noc dotkne már.
03.06.2012 14:39
Není tedy aktuální, přesto se mi líbí. Totiž domov jako takový je pro mě asi hodně důležitý. A tady to vyjádření, jak ten domov uklidňuje, jak nás ochraňuje je naprosto patrný. A k tomu uvědomění stačila ta poslední věta. V podstatě se mi ta básnička líbí moc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.