|
No... pár bezvýznamných... slov... jsem jakoby propláchlá velkým proudem vody.
|
|
všechnomožnyinemožny.
|
|
***
|
|
Jacques Prévert - Vojákovo volno
(Zbožňuji ji... Asi proto, jak vznikla...)
|
|
... a bojím se... slov... a soucitu... úzkostlivě miluju...
|
|
Running up that hill
|
|
...ztracim se... ztracim se ve vsem... a nadeji drzim za ruku, jen...utika mi obcas k jinym...
|
|
oh... ten text mě dostal... je lehkej a plnej... něčeho... ani nevímn čeho... něčeho, co se mi moc líbí... :)
|
|
...pomaly a bezstarostne...
|
|
písnička...
to my mysterious american suicidal guitar alterego
|
|
Inspirovaná zápiskem 'Jsem šroubovák' jsem napsala toto... Vžila jsem se do duše prokletého básníka a napsala, co jsem:)
|
|
někdy z minulého podzimu
|
|
Mám křečkoidní loket, z čehož mi hrabe. Asi jako křečkovi, kdyby měl lidský loket :-)))))))))))))))
|
|
K téhle básni mne inspirovala jedna báseň na literu...
|
|
Nemá to cenu:-)
|
|
Jak já dokážu bejt šťastná a komplikovat si to... ,)
|
|
...text k mojí oblíbené písničce na leden:)(viz. profil);)...prostě jsem si tu písničku zamilovala...(já, Kate, postel, zelený čaj, sušenky a klid...bez myšlenek)))
|
|
a hodina matiky
|