Ach bože myslela jsem že 750 stránek deníku na papíře už stačí.

A je to tu zas, bezcílné vypisování se z podoby potřeba psát blbosti a zase jen blbosti, ale zkrátka alespoň něco. Však vy víte, že je to celkem přínosné duševnímu stavu alespoň. Kdo ví čemu ještě, asi ničemu. Já ani nevím o čem chci mluvit. Tedy psát. Ale o něčem jo. Asi bych se hned a okamžitě romluvila o omylech, protože jsem se asi velmi zmýlila a teď z toho ven je tak trochu sranda. Těžko soudit.Asi to na vás působí zmatečně - nedivím se. Na koho ne.

dokola. dokola.dokola.
točí se okolo jednoho vlasu
dokola.dokola.dokola a ještě jednou.
a pak už ne, už nikdy.

Prosímtě, podej mi dýchací přístroje. Ale ne, nemusíš, já se z toho vyhrabu sama. Kdyby ne, je to tvoje vina ale to už není moje věc. Já dýchat nepotřebuju. Dýchání je na podplacení, to nevědí jen starci, protože už na to zapomněli. Já třeba vůbec platit nemusím, nepodplatím nikoho, když nebude chtít. Cosi však v naší povaze nás k úplatkům stále nutí. A proto konečně ted víte, proč Marx neměl pravdu. Vrcholný stav společnosti. Proč by se všichni měli mít stejně bez rozdílu, když každý je jiný s tisícem rozdílů? I to štěstí je individuální. A jestli si Marx myslel, že jeho vrcholný stav společnosti je štěstí, pak se sakra šeredně mýlil.

dokola a pryč. pryč a okolo.
valí se kameny, mick jagger
není žádný rocker.
rocker musí
zemřít mlád.