..nějak se mi vrací spoustu myšlenek na věc, na kterou už nechci myslet a nesmím myslet. Prostě ne. Potřeba se vypsat mě náhle přepadla... jen nevím jestli se to dá číst.
 11.02.2008
 2
 1585(9)
Hodiny jdou pozpátku, všechno se vrací. Stejně jako zpáteční jízdenka nevrátí mi už peníze ani okamžiky, vrátí jen hořkost. Proto je třeba ji vyhodit. /Už se stalo/
A takysmazat,
zapomenout,
vyprat,
nehledat.


Začátek byl tak jednoduchý, možná proto, že jsem chtěla. Chci pořád, jen už to není tak lehké? Vracení se do "normálního" života, bez nadsázky opakovat to, co každý den. A nepozastavovat se nad změnami, co zasáhly mě v očekáváném sladkém spánku, po neklidných nocích.

Ne, nestane se ze mě zoufalá troska. To ne. To už z principu nedovolím. Sebelítost vykopnout za dveře. Nelítostně. Opravdu mi jí není líto. Zaslouží si to. Zaslouží si zůstat venku. Sebelítost je jedna z největších skládek, do který můžete spadnout...
- Už proto třiďtě odpad a pocity zvlášť :)

Časy sebedestruktivních opozic vyšuměly... Dobře jim tak.
 13.02.2008 22:30
Víš že ani nevim... mam v sobě takovej bordel že ani nevim, jestli zrovna myslim vážně co píšu.
 13.02.2008 22:09
...uprimnost vid

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.