směska

ruce jak jehelník
když přístroje vybíjí vztek
mikrofon pod slamník
chytají zvuk co z tebe tek
u stolku popelník
na dehet co z plic vytek
a nultý poledník
ti půlí hlavu na dva díly
uhýbáš pohledem
místo léků kousky síry
my léčit nesvedem
tak zraď nositele víry
po chvíli odejdem
za zpěvu hvězdných chorálů
a pod svěrací kazajku
žahavce z řad korálů
.//--///.
než přijde léčba elektrošokovou terapií
.//--///.
bloudíš slepě chodbou ve dne
bílá mlha halí zrak
kombajn hlídá kdy si sedne
smula ale je to tak

z akuťáků k chronikům
kam ti zmizel smích
přeloží tě k vegeťákům
.//--///.
uvítací výbor přihlíží se strachem
jak koňský povoz tělo prachem
kolem města vláčí
oči smutkem pláčí
nezměníš nic nemáš cenu
vše je kýč či náhražka
ta okovaná podrážka
co nad hlavou se vznáší
vytvoří cílovou pásku
vítězí se smrtí
cenou ti bude pár kytek
co ruce pustí
na výsledek sopeční činosti,
strojní a umělecké eroze
a notné dávky peněz.
.//--///.
vítej doma, v kraji hor a stínů
přicházíš branou pro hosty
co pozvali samy sebe
zvedni hlavu a uzříš
jak mylná představa je nebe
usedni a jez, pij co hrdlo ráčí
maš smůlu, čas se jen pomalu vláčí
když odsouzen k věčnosti samoty
tak jako na zemi jsi i v kraji za řekou
.//--///.