Můj milý deníčku, dneska mám surrealistickou náladu.../obraz se jmenuje "Emilie přichází ke mně ve snu" a autorem je Jindřich Štýrský/

...

Tok myšlenek, které nešly dneska zastavit...

Tahle básnička...je vlastně takovým poděkováním...známým i neznámým lidem v mém životě, kteří mi vědomě i nevědomě pomáhají stát na nohou...;)...je psaná před třemi měsíci...je neuvěřitelné jak život může za tak krátkou domu změnit směr...;) děkuju vám sluníčka...už je mi mnohem lépe...*

Ahojky, mám tady moc pěknou hádanku, kterou mi poslala jedna kamarádka na mail...

...pro ty, kdo ho znali..zpěvák kapely Dr.Ogy...

nebásňová vzpomínka.. zápis do deníku... To my mysterious american suicidal guitar alterego.

třistapětašedesát dnů, spousta lidí a pár lásek... znáte to... ;)... a fotka je dnešní... výroční ;)...

dnešní vzpomínka na den před pár týdny... tok myšlenek... nebáseň... To my mysterious american suicidal guitar alterego.

Na ně se vydržím dívat celé hodiny...ani nevím proč... Vypadají tak mírumilovně. Říkám si jen, že se v té zoo musí nudit:-)

jen tak... tok pocitů... deníková nebáseň... To my mysterious american suicidal guitar alterego.

já prostě musela...

O úžasné človíčce a jak jsem ji poznal.

Namalované začátkem letošního roku, bylo hodně smutno...

snad ji se mnou bude sdílet...;) + můj fotografický pokus (zmenšený)

slavnostní první příspěvek do deníčku...cítím se jako pyšná matka:))))