Trošku jsem se snažila popsat mé myšlenkové pochody, je to složité, co vše se v mém životě stalo. Možná někdy příště :)

Je to už trošku starší, další z mých pokusů, vyjjímečně nemá děj.

Ani nevím, kde jsem na to přišla, protože Bůh byl vždycky tak nějak mimo mě a raději věřím v život, no, ale snad to nebude taková tragédie jak se mi to zdá. Omlouvám se za poslední řádek :)

Dneska se asi na víc nezmůžu. Jak dlouho bude člověka dostihovat bývalá láska? Přestože je teď šťastný?

No dobře na výslovné přání Peťky, ale pořád je to jen další slátanina, jen na rychlo napsaná. Ale o psancích snad neplatí, je to myšlené tady, v mém okolí.

Jen malinko inspirována jednou ze zdejších básní :) Jen jiné období a o trošku víc optimismu...

Pokus o něco malinko optimističtějšího i přes olověné mraky ze slz... Ale dopadlo to zase stejně...

Je to můj první pokus o volný rým. Nevím, jak moc se mi to povedlo. Předem děkuji za přečtení a za komentáře.

Psáno dneska ve škole. Na radu češtinářky nerýmuji, ale píšu jen při přívalu pocitů... :D Nemusím nikdy čekat dlouho :D

Po dlouhé době možná pokus o něco optimističtějšího.

Tahle je pro tebe tati... Vím, že to máš těžké (říkej si co chceš) , ale já to chápu. Tahle je pro tebe. Protože s tebou bydlím a i když máš občas své nálady (a já časté zarachy) mám tě ráda. Pro mě jsi ten nejdůležitější muž v mém životě. Asi občas vyvádím skopičiny, ale jsem v pubertě - odpusť... Vždyť víš, jak moc tě mám ráda a jak tě potřebuji....

...dlouho slibovaná

Znovu upadám do depresí....

Stačil jediný pohled a přišel nápad...

-aneb kocovina Inspirováno vyprávěním spolužačky o opilosti její sestry