Máme podobné vzpomínky z vyprávění:-) můj dědeček František byl vyučený v textilu a pracoval v plzeňském Luxusu ještě v 80. letech dodnes vidím jak z obchodu vyběhl s dámou a látkou aby dáma viděla jak barva vyniká na denním světle a jak jí sluší, nikdy jindy jsem neviděla takovou ochotu a úslužnost, druhý dědeček vlastnil zahradnictví a táta vždy vyprávěl jak o vše po válce ze dne na den přišli, je módní naříkat nad naší dobou, ale každá doba si žádá své, nenaříkám...hezky se mi to četlo a taky zavzpomínalo

Mlčeti Zlato: Hi Hi ;-)dík

Yana: Hanulka: Děkuji vám oběma za pěkné komentáře.

Psavec: Dík

Roztomilé až jsem se zasnil a zachtěl...

Hanulka: Takové návraty jsou opravdu milé... Děkuji.

Mlčeti zlato : já jsem si ji přečetla znovu, utkvěla mi už tehdy v paměti. Je to moc hezké doznání. Opravdu ! A ještě jednou díky.

Yana : děkuji.

Yana: Jsem až zahanben. Moc děkuji.

Šeptám i tak díky...no neusmívám se pravda, jen...také miluju život a občas to také tak vnímám, bojuju, máš úžasné vyjadřování, je tam toho tolik v pár verších

Yana: Moc děkuji.

Hmmm, tvoje básně jsou plné citu, nádhera a hlavně moc hezky napsané

Yana: Díky za čtení. Konečný pocit je spíš opuštění...

Jak je to všechno rozpustilé...skvělý závěr, čekáme, na každou chvíli, na smrt, stále na cosi čekáme, už nechci čekat, jdu žít, do jejích spárů chci být tak plná že mě ne a ne obejmou, dík za tvoji poezii

Tohle je top, utřela se, zhasla, ty stále jsi, zůstáváš, použitý, plný:-)...života, super

Mlčeti Zlato: moc děkuji i proto že jsem si četla tvá díla a je to skvost

Leť si, moc se mi to líbí, jen nenacházím moc radosti, ale tah na branku určitě, fakt pěkná poezie

V pár slovech smutná pravda

Ó, je to krásné, objal si mě svojí medovou básničkou

Láska je přece věčná a tak to je! Děkuji za milé snivé ranní čtení