24.02.2025 - 17:43
20(6.)
Ten na té koloběžce dnes nebyl ani moudrý ani pohádkový. To jsem byl já...
24.02.2025 - 13:25
20(4.)
Yana : ten konec je opravdu pohádkový a milý, líbí.
24.02.2025 - 12:56
20(3.)
Je to typicky tvoje, asi bych autorku uhádla i anonymně. Sympatická žízeň po životě se vším, co přináší. Vidím to velmi podobně.
24.02.2025 - 12:52
20(2.)
Šťastný to muž a symbolické potkání. Krásné dny se vším...
24.02.2025 - 12:51
10(10.)
Psavec: LadyLoba: Děkuji za přečtení i komentář.
24.02.2025 - 12:50
10(9.)
Yana: Moc ráda tě tady zase vidím! Díky za chápavý komentář – jak taky jinak, když je tvůj.
24.02.2025 - 12:48
10(8.)
Mlčeti Zlato: Miňko: Priority se tak skládají samy, i když by člověk třeba ani nechtěl, asi je to přirozená věc.
24.02.2025 - 12:46
10(7.)
puero: Čím dál divnější. Dík za zastavení.
24.02.2025 - 11:27
8(6.)
No, tohle je přesně to proč jsem se vrátila a doufám po odmlce zůstanu, ano, dětství a rodný kraj je přesně to co nás nejvíc ovlivňuje, ty podpisy asi nikdy nesmažeme, ale teď už je to náš boj, děkuji za báseň a zamyšlení
24.02.2025 - 11:21
9(7.)
Hm, tak tahle básnička, ta mi, ale fakt! vehnala slzy do očí, občas se taky ptám, kde je ta Yanička, život ten s námi prostě zatočí...Moc se mi líbí to zamyšlení a samozřejmě tvoje poezie