Jo, zaujala

A možná ženské pružné tělo
Přímo na kůži a pod kůži
Vysochat, vymalovat chtělo

Zaujalo

Jop, líbí se mi

Přeji ať najdeš svůj druh, když jsem se přestěhovala do Domažlic, taky chvíli trvalo, než jsem si nalezla lidí svého druhu

puero: heh a já dobrovolně vlezla do tmy na několik dnů (13) ale bylo to "pohodlný" protože kdykoliv jsem si mohla rozsvítit, bylo tam teplo, sprcha, záchod, bidet a jednou denně nosil jídlo průvodce a mohla jsem s ním sdílet, pokud jsem chtěla a bylo možné pouštět cd; choť to měl drsnější. Ale jen cca 48h v podzemí ale spal v spacáku na zemi, jídlo měl jen to co si vzal i pití a na WC chodil do kýblu ...

Já jsem zase já a přesto nejedná hezká chvíle mě naplnila ...

Tusí fajn, hlavně ne studeným "potom" ....

Tak snad alespoň ti ptáci se rozezpívají.

To jsou ty záhady. Nevidět a vědět.

Když jsem byl na šachtě, hluboko hluboko v zemi, zhasli světlo. Nebylo vidět lautr nic. Ani tu tmu. Bylo jen slyšet zvuky, hukot klimatizace, jak se tak odrážel od stěn a bednění. Bylo to jako v břiše, jako ve střevech. Kolem dokola jen uhlí a po krátkém čase člověk začal mít pocit, že se rozpustil a je součástí té temné hmoty kolem. Že ztratil svou dosavadní podobu, svůj tvar a barvu. Být v takové tmě dýl, asi bych se z toho dlouho vzpamatovával.

Zajímavý počin ve vodách psaneckých. Taková netradiční vlna na hladině. Mám rád, když je autor důsledný pokud jde o interpunkci a tak, prostě o styl. Jen se mi nedaří překousnout ten konec předposledního řádku. Není tam to "se" nějak navíc?

Máte to vy umělci těžké.

To je smutné. Je náš úděl opravdu tak krutý?

Výstřel přímo na cíl.

Zármutek pomine, krásy světa zůstanou.

Yana: Díky moc.

Yana: diky za cteni

Pěkné a smutné.
Ptači zpěv potěší ale prožitky neodnese.

Hezká k zamyšlení, líbí se mi ta myšlenka