 19.02.2025 8 298(12) 0 |
Už je to dlouho, co jsme se smáli,
jsi daleko – a přesto tak blízko.
Někdo, kdo mi rozuměl,
aniž by mě doopravdy znal.
Utekly noci, co mizely v tichu,
loučili jsme se, když svítalo.
Oči nevyspalé, smích pořád stejný,
ztracený v čase, co dávno už plynul.
Píšu a nevím, zda básně umím - zda slova stačí,
snad někde tam, kde osud tě skryl,
jdeš dál svou cestou a našel jsi klid.
jsi daleko – a přesto tak blízko.
Někdo, kdo mi rozuměl,
aniž by mě doopravdy znal.
Utekly noci, co mizely v tichu,
loučili jsme se, když svítalo.
Oči nevyspalé, smích pořád stejný,
ztracený v čase, co dávno už plynul.
Píšu a nevím, zda básně umím - zda slova stačí,
snad někde tam, kde osud tě skryl,
jdeš dál svou cestou a našel jsi klid.
21.02.2025 - 09:18Hanulka
leoniketes : opravdu krásná báseň, plná emocí a nostalgie
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
