Yana: Ten poslední výrok tam zapadá, je to součást přesvědčení některých autorů, že se má psát srdcem, jak to člověk v danou chvílí cítí, jak mu to cosi uvnitř diktuje atd. Potom jsou veškeré další zásahy do "vnuknutého" díla porušením autenticity. A zásahy od cizí osoby už teprve :).
Aby bylo jasno, mně nevadí, když někdo píše jenom svoje pocity a prožitky, je to jedna z možností, proč ne. Ale neměli by to vydávat za přednost nebo dokonce tvrdit, že jenom takhle to je správně. S tím už nesouhlasím.

Nemůžu si pomoci ..... přijde mi to jako dokonalý text zhudebněný jako rocková balada.
Ale atmosféru to má skutečně báječnou.
(prostě to slyším s kytarou... než jako čtené dílko)

popsat něco tak kouzelného jako je požitek z vůně a přitom tak jemně je skutečně umění. A stejně tak ojedinělé jako vůně jabloňového dřeva..... taky to štěstí potká málokoho.

Aha, tak já to tak pochopila, no k té úvaze s tebou souhlasím, protože i já píšu občas to co si vymyslím :-), navíc většina uměleckých děl je od A do Z smyšlených, ale myslím, že většina amatérů píší pouze čistě svoje pocity a prožitky, takže naprosto chápu že si to obhajují a ty výroky jsou proto srozumitelné, ale zase mi mezi ně nazapadá ten poslední

vau, taková zamyšlení mám ráda, vůbec se mi filozofický nádech tvých dílek zamlouvá, jo a velká písmena na začátku řádku u mě vždy zdůrazňují sílu jednotlivých veršů, také tak občas ráda píšu asi je fajn že jsi zabrousil na psance

Yana: To je asi nedorozumění. Nemyslela jsem to (a snad ani nikde nenapsala) tak, že by uvedené příklady byly neupřímné. Naopak, já tvrdím, že literatura klidně může být neupřímná, protože její hodnota nespočívá v upřímnosti.

Manni: Moc děkuji, to mě moc těší :-)

Zamila: díky. no on i ten pocit byl takový vystřižený z kontextu :)

je to krásná melancholická pocitovka, kde rýmy sebe, nebe, tebe mají své místo a vůbec nezní kýčovitě

to nevadí že vychladne...ježiš to se ti povedlo, já to ráno vidím vidím i cítím

Já nevim Orionko, já s tebou většinou souhlasím, ale dnes asi ne, což těch pět příkladů nenapsal někdo právě upřímně, oni to tak cítí tak to tak napsali, kdyby to nenapsali právě by si připadali neupřímně, někdo má fantazii k tomu aby psal příběhy jiných, jiný píše čistě svoje vnitřní pocity, ale mně uniká jakou to má souvislost s těmi příklady v začátku tvé úvahy, já na nich nic neupřímného nenacházím

Ailin: Přesně tak. Literatura je pravdivá tím, jak ji vnímá čtenář. Jestli jí uvěří, je to pravda pravdivější než to, co se doopravdy stalo. Já myslím, že si neprotiřečíme, naopak. Pravda literatury prostě nespočívá v pravdivosti samotného příběhu, ten se takhle vůbec stát nemusel, autor si ho mohl přibarvit nebo úplně vybájit.

Singularis: Souhlasím, díky za komentář. Jsou to jen osobní přístupy, které by se neměly vydávat za nic jiného.
Poe se v této souvislosti samozřejmě nabízí, ale nechtěla jsem ho zase vytahovat. Už jsem s ním argumentovala v diskuzi k úvaze na podobné téma, kdyby ses chtěl kouknout: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27519-ma-se-basnit-hlavou-
nebo-srdcem

Orionka: S posledním odstavcem ale nesouhlasím... dobrá literatura pro mě nikdy není lež. Nemusí to být nutně osobní příběh autora - a přesto to může být velmi pravdivé.

Myslím, že to, co uvádíš jako příklady, se kterými nesouhlasíš, jsou jen osobní přístupy konkrétních autorů k literatuře (resp. poezii). Asi mají na svůj přístup právo, ale také s nimi nesouhlasím a neměli by svým přístupem omezovat další autory.

Doporučuji ti k přečtení Filosofii básnické skladby od E. A. Poea; tam se dozvíš, že i dokonale konstruovaná a neosobní poezie může být krásná.

Yuuki: když se podíváš dolů, nejsi sám :))) díky

Orionka: ale jo, já tě chápu.. ale ted mám pocit, který jsi psala minule ty, u mé úvahy.. - jako kdyby se to tu hemžilo těmito extrémními názory.. a to si zase nemyslím :-))

Amelie M.: Vybrala jsem si to, co mě zaráží, to je myslím logické :). A stálo, já píšu úvahy ráda. Dík za komentář :).

Ailin: No já musím říct, že si vymýšlím strašně... někdy až tak strašně, že si vymýšlím i to, že si vymýšlím :))

myslím, že jsi si vybrala jednu stranu extrému z komentářů.. takže tato úvaha mi přijde spíš úsměvná a rozpitvávající něco, co naštěstí není zase tak běžné.. divím se, že ti stálo za to, o tom psát.. :)