Severak: Díky za komentář. Připadá ti to jen s odrážkami nesrozumitelné? Uvozovky tam dát můžu, ale říkala jsem si, že v tomto rozhovorovém textu nejsou nutné, bylo by tam až přeuvozovkováno.
Jinak hezcí padouši jsou samozřejmě nejhorší... ono se jim totiž lépe padouší :).

Ta se ti povedla

poll: Děkuju Ti :)

Jiří Turner: Děkuju :)

shane: Myslím, že rozumím. Ale mám pocit, že ženské pohlaví je slabší právě v tom, že se snadněji nechá oblbovat... jednoduše proto, že oblbováno být chce :). Ale znám i případy v opačném gardu, to ano.

Snad vítr kamenům
propůjčil hlas,
podléhám pocitu,
že skála dýchá...
miluju kameny, miluju skály, ...možná právě proto že jsou "věčné"... hezky popsané... ocitla jsem se rázem ve skalním městě...

I mně by se asi ještě víc líbila (v takovém tom mathesiovském pojetí) zpěvnější forma. Takto je to zase ale autentičtější. Hezké.

Kouzlo seznamů. Právě čtu od Umberta Ecca Zpověď mladého romanopisce... krásný "seznam" přírodních výjevů i metafor. Oceňuji i velmi decentní rýmování.

I pro mě je to taková "malá báseň v próze", ale moc hezká.

shane: I tobě díky!

Abych pravdu řekl, nerozumím tomu " jako povídce". Jako reportáž - záznam rozhovoru novinářky ( psycholožky) s obětí znásilnění do rubriky časopisu "holky dejte si pozor", to je dobré.

Po pravdě řečeno, bez té anotace bych to správně nepochopil a přišlo by mi to takové ploché. Ta avizovaná skutečnost tomu dává zcela jiný náboj. :)

Amelie M.: Kdyby to okno nebylo v zadání, asi bych sebou do toho písku plácnul jen tak. Nakonec mi ale přišlo, že to okno zvýrazňuje pocit, že to jsou vlastně všechno metafory. Moře není skutečné moře, příliv není příliv, vůz není auto a konečně, že okno není skutečným oknem...:)

Orionka: Děkuji za komentář. Možná jsem vzbudil nepatřičný dojem, že striktně počítám slabiky a hlásky ve verších. Vůbec ne. Píšu jen jak to ladí mým ušiskám. Ten druhý verš druhé sloky mi ladí, i když je pravda, že jsem dlouho zvažoval jestli s "mé " nebo bez "mé". Obojí je asi možné, ale takhle mi to zní lépe.
Konec je klasická "turnerovština".:) Nějaká podvědomá touha na závěr vše zpochybnit, zrelativizovat, popřít to, co jsem napsal na začátku, nebo to celé alespoň rozostřit. To už jiné nebude :)

podle názvu jsem to tipoval na Veroniku ;-)

shane: v pořádku, vůbec to nevadí :) naopak... možná to nějakým způsobem otevře nové brány života :)

Některé části mě nadchly ... bez jiných bych se obešla... ovšem uspěch u dotčené by to tedy mít mělo ;)

Allone:Nespěchej! To, co bylo, už Tě nedohoní a tomu, co bude jdeš teprve v ústrety. :-)
Zamysli se nad tím, cos psala a co Ti k tomu napsala Am*. Můžeš to lehce pozměnit, jen ty sama, tady a teď!

kmotrov: Je to hezké a mně tak nějak blízké, dýchá z toho taková poklidná atmosféra, orientální moudrost, vyjádřená poklidným rozhovorem s měsícem, jen tak chvilku sedět, popíjet a meditovat, žádný spěch...Díky!:-)

Dívka v modrém: No, já vycházel Z Tvých komentů níže! Myslel jsem, že hledáš spřízněné duše mezi zdejšími básníky, koneckonců se jistě tady už potkáváte dlouho a jste mladí...:-)
Ten obrat ukázat ďáblovi sedmé nebe se mi líbil, promiň!
Jen jsem si tak vzpomněl na workshop, co právě 1.2. skončil na saspi, téma: Výměnný pobyt, anděl v pekle a čert v nebi.:-)
Jo a o ženách jsem četl hezký citát, co se sem teď právě hodí:
Milují-li nás, nejsme to vlastně my, koho milují.
Ale jednoho dne jsme to právě my, koho už nemilují!
Měj se fajn a omluv mou stařeckou prostořekost...:-)