Lenča: A co jest mi platna láska až za hrob, když už je jenom planou dvoudomou květinkou, která neopylena opětováním nemůže přinést ani kýžené plody? :-)
Tom Cortés: To je jen taková drobná asociace...Kdosi mi dal tip, tak jsem nahlédl, i když jsem si zatím nemohl z technických důvodů poslechnout i ty nahrávky. Tvé texty jsou zajímavým oživením psanců a je-li pravda, co tvrdí Zam*, že tě sem zlanařila ona, měla šťastnou ruku...
Přeji hodně inspirace! :-)
Přeji hodně inspirace! :-)
stále se k ní vracím, od chvíle co jsem ji četla prvně,... ale ,no možná už trochu rozumím tomu pocitu v prvních dvou verších, i když ... je to tak hluboká myšlenka, že jsem ji nejdříve nechtěla přijmout... a myslím, že nejsem sama... něco na ní však je... nevím, kam ses na chvíli schovala, ale vrátila ses právě ve chvíli , kdy to potřebuju... jako terapii... díky
Ach, nádherná... a zrovna sedla do noty... jakoby čas zapomněl hojit a budoucnost je v nedohlednu... žít tady a teď taky není vždy snadné...
vanovaso: Děkuji za komentář :-) přesně tak jak píšeš - je v tom hodně emocí, vyplouvají napovrch i vzpomínky zasunuté, skryté někde hluboko v duši a přesto je potřeba se s tím nějak vypořádat a "přežít" ten nápor ... pak přijde aspoň částečná úleva ... díky a hezké odpoledne
shane: Nejde o to, jestli je tvoje láska opětovaná, jde o to dál milovat .)
Znám ten pocit, i když malinko jinak posunutý, jak se zbavit milionu věcí, které jsou už "bohužel" k nepotřebě a každá vyvolává vzpomínku , některé nelze ani vzít do ruky, a některé přinesou úlevu, když je člověk " odloží" ... a to mě také přivedlo k tomu, že i já si musím udělat ve svých věcech pořádek, aby to bylo snazší pro ty druhé... jednou... ano , člověk potřebuje tak málo a přesto stále věci přibývají... hezké to máš...
Ty vlaky si stejně jezdí jak chtějí..Toto se mně líbí

