Povedlo se ti vystihnout spoustu pocitů spojených s čajem, to se mi moc líbí. Cítím v tom možná trochu přehnané nároky; chudák čaj, když s ním bylo tolik práce a skončí v dřezu. Snad by bylo lepší spokojit se s takovým, jaký je, a příště ho zkusit udělat lepší.

Ještě mě napadlo, že někdy pijeme čaj jako lék, vůbec nám nemusí chutnat, ale o tom asi tato báseň není.

puero: PS. Niečo podobné rozoberám v básni Pošli mi, prosím, znamenie, máš pravdu. :-)

puero: Nemal si kde, vznikla dnes- nuda v práci. ;)) Držím sa Tvojej rady a venujem sa fikcii. Uvidíme, ako dlho mi to vydrží. Mimochodom, zatiaľ si spokojný? :D

Nespadla, ale s nebe slétla,
na lehkých touhy perutích
a v srdci něžná láska vzkvetla,
on se rtů slíbat chtěl Tvůj smích...:-)

ŽblaBuňka: ano, nejhezčí jsou věci s láskou připravené či darované.. souhlas.. :) děkuju

koiška: děkuju :-)

korálek: tak to mě těší :)

Nečetl jsem to už jednou?

oh, tys poetička! jdu si tě číst...

Hezké..:)

oslov radek: Děkuji

díky

pěkný

Zajímavá, díky:)

Milý brachu žádný strach, deštík z nebe smývá prach..:)

:)

Krásná

žalm o žalu...

Krásný čajový dýchánek..:)

mě se líbí