|
Terapie, nic víc... Ale pomohla :)
|
Smutek mě ubíjí...
Tak čeho se mi nedostává?
Kéž tuším, co to je,
smím obhájit svá práva.
Stesk srdce rozdírá...
"Však po kom?" ptám se.
Mít aspoň představu,
jsem blíže spáse.
Prosím tě, žádám tě,
odhal mi, kdopak jsi!
Skonči to drásání
duše mé na kusy...
Tak čeho se mi nedostává?
Kéž tuším, co to je,
smím obhájit svá práva.
Stesk srdce rozdírá...
"Však po kom?" ptám se.
Mít aspoň představu,
jsem blíže spáse.
Prosím tě, žádám tě,
odhal mi, kdopak jsi!
Skonči to drásání
duše mé na kusy...
Ze sbírky: Duše píše... básně
26.09.2015 10:24
Gabriela: Děkuji, to mě moc těší. :)
Psaní je pro mě terapie, v každé básni si něco "řeším", jinak to asi ani neumím...
Psaní je pro mě terapie, v každé básni si něco "řeším", jinak to asi ani neumím...
24.08.2015 12:47
Zamila
Rytmika vcelku fajn - jen ta poslední strofa ..., no, budiž ;-) Každopádně jsme rádi, že jsi zase tu :-) Tak nebuď smutná ;-)
23.08.2015 16:37
Některé krize se vrací ve vlnách...Vypsat se z toho, či odvrátit pozornost jiným směrem pomáhá...:-)
23.08.2015 14:45
Ach, nádherná... a zrovna sedla do noty... jakoby čas zapomněl hojit a budoucnost je v nedohlednu... žít tady a teď taky není vždy snadné...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.