taron: korálek: koiška: oslov radek: Amelie M.: Zamila: Omlouvám se, že až takhle pozdě, ale moc děkuji všem, kteří se zde zastavili :-)

Taky líbí

...a teď si představ, jak nudný musí mít život lidé, kterým vše vychází...:)

Yana: Káva je spojena s muslimským světem, pouť do Mekky je jeho zásadní rituál. V kostele se při mši používá mešní víno, proto to pozvání "na skleničku," Čaj je duchovní nápoj dálného východu (Čína, Japonsko -Čajový obřad).
Zapomenu kam jsem šel...
- stav přítomnosti.

tvoje poezie je z nitra a dotýká se ho, a ten křik, ten jde také z nitra, z bolavého, rozervaného, zoufalého, jsi nádherný poeta

aha, jsem z ní celá popletená, trochu mi připomíná básničku-Tma jak v pytli, měsíc svítil, luh se sněhem zelenal...a myslím že tak ji chápu správně, vždyť ty ani nevíš kam si šel :-) skvělý nápad

všem mým věrným čtenářům patří dík a přeji taková fajn rána a takové fajn dni

kmotrov: jasně a tím doplňkem jsi trefil hřebíček na hlavičku, je to na debatu... ale krátce...při té hudbě trochu líné snad dlouho ještě smutná nebudu...

kmotrov: :-) Tak mě zajímá Blízký i Dálný východ, jsem tak trochu polytheista ;-) I když jinak křesťan jak poleno :-) Proto se mi ta básnička tolik líbí :-) Až bych ji chtěla slyšet recitovat :-)

Zamila: Já ti moc děkuji, říkal jsem si, "není ani snad možný, abych názvem nepřilákal Zamilu." Nalákal je to dobrý, svět je v pořádku. A taky jsem věřil, že mne pochopíš. Takže ještě jednou dík.

Poměrně pěkná báseň. Na pár místech trochu nesedí rytmika, ale nějak moc to nevadí.

Ignácius J. Reilly: Nic, jen se to nerýmuje :-D

co je špatně na "poznání - přiznání", "náplastí - rozhostí" ???

Má to něco do sebe, ale chytla mě spíš druhá polovina. Ta první by se ještě dala oživit. Každopádně originální na zdejší podmínky ;-)

Ty (snad) dva plíživé (to nemyslím pejorativně) rýmy se mi moc líbí, dávají básni ráz. Celkově na tenhle ultranadnesený styl poezie ale nejsem, to už víme :-) Někdy je přirozenost více, no ... Ale ostatním se určitě bude líbit moc :-)

Třetí řádka na mě moc dlouhá, ukecaná. Jinak je to fajn originální miniaturka. No, změnit zařazení básně by to chtělo ;-)

Jééé, to je úžasně multiduchovní ;-) Skvělá myšlenka i atmosféra básně :-) No, název mě nalákal hned - jako arabistu na snítek qátu :-D ;-) Krátká, a přesto silná, je v ní všechno - oceňuji, když to někdo umí s málo slovy :-)

Závěrečné verše máš vždy pěkné. Ale rýmy "poznání - přiznání", "náplastí - rozhostí" nemyslíš vážně, že ne ? ;-) A bacha na to "zalepilY" ;-) A klidně mi stačí i jedno světlo ;-) V té básni je něco hodně dobré, ale zbytek to bohužel sráží, chtělo to ještě si pohrát, nikam přece nespěcháme ...

Je toho hodně. Něco mě i pobavilo, ale nic není tak zásadního, že by mi to stálo za zapamatování.

Ohledně toho požádání o radu pomůže trpět samomluvou - když totiž požádáš o radu sama sebe, funguje to také a vypadáš pak jako přiblblo jen sama před sebou.

Zajímavé:) souhlasím se Zamilou