Homér: jsi hodnej. Srdíčko a děkuju

Kleriska.KX: Tvé básně se nebojím nazvat poezií, protože ji píšeš duší, srdcem, klínem a bůhví čím ještě. Nejsou to prázdná slova. Máš tam většinou úctihodnou gradaci štěstí, kterou praští po palici totální zvrat a pak je tam zase štěstí, naděje, prosby. Texty plné neotřelých slovních spojení, nutící čtenáře zkoumat hlouběji a hlouběji, až přijde na to, že jsme na tom všichni stejně. Láska má štípat jako ranní horský vzduch.

Dandy: Máš pravdu, dík.

Jo,jo. připomíná Krej....

Moc se mi líbí.

Tohle se mi moc líbí.

Bezva jsi to poskládal.

Svět se změnil, ale ne k lepšímu.

Homér: mas pravdu a diky moc! Karel nebyl ale i tak to bylo super !

Leslie : víš to je tak, já přišla o syna, o muže, rodiče už dávno, ale tu lásku v mém srdci k těm mojim milovaným stále v sobě nosím, a tak ji vždy dávám nakonec, že jedině ona věčná zůstává. Ale moc Ti děkuji.

Leslie : už jednou jsem Ti psala, máš krásný a poutavý přednes. Opravdu. Děkuji.

Kleriska.KX : tohle je opravdu nádhera ! Moc ráda takové čtu. Děkuji.

Líbí,pěkný přednes.
Arogance je nedobrá.

Tahle mě zaujala. Malinko ten závěr mi nesedí, plyne jakoby jinak než ten zbytek, ale to je asi otázka vkusu. Hezká myšlenka, Hanulko.

Silná a něčím mi blízká.

Sasanka: Tady s tebou musím souhlasit:)

Krásná.

Nádherně nežná, ten cit z ní úplně prýští...

Klér, to jsi psala jako patnáctka, jsi talent. Myslím, že toho máš teď na srdci stále hodně, ale bojíš se to sem dát, aby si to nepřečetl někdo...Každopádně hezké narozky přeji!

Psavec: Poezie anonymity: Mlčeti Zlato: Hanulka: denisa: človiček: Moc děkuji za tak krásné reakce, přiznám se, že jsem je nečekala a také mě překvapilo, že se tu neotevřela diskuze nad formou.