Hanulka: Lehké na uhádnutí, díky.

Miňko: Dandy: Díky moc.

Takovou bouři ani déšť nepřemůže.

Tahle vášnivá vyznání Ti sluší. Věřím Ti....

Dodatek: taky bych se rád potěšil pohledem...

Máš romantickou duši.

Psavec: Díky barde...

Muška medituje.

Tohle je tedy těžký a složitý téma a je dobré uměním na takovou problematiku poukazovat, jen, přijde mi přehnaný každá třetí, nevím a nechci to teď vyhledávat, pravda že někoho takového znám, pravda že odejít může vždy a taky je pravda že někdy nepochopitelně zůstávají. No a také jsem někdy slyšela o tom, že i muži jsou týraní a pak je tu také otázka kolik dětských duší mučí jejich vlastní rodiče. Agrese pramenící z vlastní nespokojenosti a neschopnosti byla a bude. Sama nevím jak bych v takovém případě reagovala, ale doufám že bych si poradila a nečekala bych pomoc od jakýchkoliv organizací. Myslím že tak jedině u dětí které se nemají schopnost ani možnost bránit. Nezlehčuju ale tvůj příspěvek, rozhodně vnímám jaké to musí být zoufalství a současně strach

Miňko: Hanulka: Děkuji vám za pěkné komentáře.

Miňko : osudovost hlavně zbraně je znepokojivá, ale zároveň poetická. Vášeň je jako oheň—může hřát, spalovat, být zdrojem života i ničivou silou. Tak jsem to pochopila, a stále to tak vnímám. Jen můj dodatek.

Dandy : slova mají lyrickou sílu a malují scény plné vjemů a emocí. Zdá se, že vnímáš krásu v detailech života – od zvuků přírody po okamžiky lidské přítomnosti a to je krása a děkuji.

LadyLoba: koiška: Hanulka: Omlouvám se, samozřejmě se jedná o zaměřovací mušku zbraně, nikoli skutečnou mušku. Domníval jsem se mylně že je to všeobecně známý termín - viz mít někoho na mušce.

Skvěle vykreslená atmosféra okamžiku. Líbí

Leslie: Úplně v klidu, já se v tom co píšu taky mnohdy ztrácím :) Jsou to opravdu jen takové monentky, nápady jak se vyjádřit a neprasknout. A těší mě, že i přes ten chaos tě něco zaujalo :)

Miňko : to je nádherně rytmické a obrazotvorné – jako by verše samy letěly časem, podobně jako ten pták, který se vznáší krajem i temným vesmírem. Má to zvláštní melancholii i naléhavost... jako kdyby čas sám promlouval. To je krásné a děkuji též !

GULI : balada se mi líbí a moc a děkuji. Má to sílu i obraznost.

Ještě doplním. Kdysi jsem napsal tento písňový text, snad má cosi společného s Tvým...

Čas

Tik tak tik tak tik tak tak,
letím krajem jako pták,
letím černým vesmírem,
černou dírou, komínem.

Někdy tempem tuláka
plynoucí jak oblaka,
jindy líně pospíchám,
doháním tě, klopýtám.

Tik tak tik tak tik tak tak
nemám cit a nemám zrak,
jsem tvým čtvrtým rozměrem,
božím dílem, údělem.

Zastavit se odmítám,
navrátit se nehodlám,
jsem bez konce oceán,
z okamžiků poskládán.

Tik tak tik tak tik tak tak
černým nebem bez oblak,
činy tvého života
po kapkách čas odčítá.

Poslední až pomine,
v proudu mém se rozplyne.
Noc, co bude nablízku
položí ti otázku.

Tik tak tik tak tik tak tak
nemáš času za šesták.
Jakpak se mnou naložíš?
Co mi na to odpovíš?

Je to opravdu dobrá balada, je v tom hloubka i smysl sdělení. I mnohokrát již zmíněné pravdy stojí za to znovu a znovu ztvárnit a opakovat, jejich význam je věčný. A Tobě se podařilo...

Kromě zmínky o zaručeně pravdivé statistice mne ještě zaujala zmínka o změně legislativy? Jak by ta změna měla vypadat? Jakože každej chlap kterej se na ženskou usměje nebo nedej bože s ní začne flirtovat by měl být okamžitě zastřelenej? No ono vlastně, proč ne. Demograficky je dokázáno že celosvětově bílá rasa vymírá a vlastně nejvíce k tomuto jevu přispívá extrémní emancipace a dále digitalizace života. Takže o nic nejde, statisticky je to jen otázka času. Takže s chutí do toho, půl už je hotovo...
Františku Villone

Čarodějky, víly
košťaty zlo víří,
s křídly „mee too“ letí
do veršů hrot míří.
Míří na tvé verše,
sonet ženské krásy,
na lásku, v níž srdce
nalezlo smír spásy.

Jaly je co trofeje!
Daly, co jim patří!
Nekorektní trocheje!
Sexistický vepři!