Nevím, jestli pochválit báseň nebo dílo. Voní jako jihlavanka?

A co se to s tebou stalo? Jsi jemný jak krupice.

korálek: těší mě, že zaujala. Děkuji :-)

Mlčeti Zlato: můžeš, cokoliv Tě napadne.
Když to bude pravda od srdce, i negativní si velice cením.
A pozitivní? Konkrétně od Tebe krásně hřeje.
Děkuji :-)

Původně jsem chtěl napsat "zabíjíme", je to samozřejmě lepší... ale bál jsem se, jak to bude vycházet rytmicky. Zdá se ale, že to není na škodu, takže když zjistím, zda, popřípadě jak se dají upravovat příspěvky, určitě to opravím. :)

Rýmování ti jde už dlouhou dobu. Zaměřil bych se na zajímavější obrazy,vytvořit osobitý styl básníka popř. i myšlenku, ale ta být nemusí. i popis toho, co vidíme naším pohledem kolem sebe je fajn

souhlasím s Mlčeti Zlato. Chaotičnost je fajn a i to o ničem, ale chtělo by to propojit, aspoň trochu

Singularis: "překvapení nevyhledávám" - Pokud je výraznější riziko, že půjde o negativní překvapení, tak tento druh také nevyhledávám, ale "vyhledávám" ze škály pravděpodobně neutrální až pozitivní (myšleno buď samo o sobě či v důsledku), protože překvapení mj. nabízí možnost údivu a údiv je (minimálně podle Aristotela a Platóna) počátkem filosofování, resp. překvapení může být zdrojem inspirace. Jináč "vyhledávat překvapení" pro mě znamená i vyhledávat takové rozhovory, v kterých se mohu dozvědět něco pro mě nového nečekaného zajímavého.

"při studiu podkladů [...] reakce čtenářů" - Ano, na to se vztahuje ta část s "životními okolnostmi".

"I čtenář knihy se na příběhu může dost kreativně podílet, ale problémem je často autorské právo" - A také je to pak zase o něco vzdálenější životu (vůči takto kolektivně psanému dílu), protože pokud někdo předělává cizorodé dílo (s možností zcela se vyhnout konsenzu (pokud se neřídí nějakými limitujícími pravidly od autora)), tak tím může předělávat děj, což by v převodu do života znamenalo fakticky měnit historii (ne jen záznamy o ní), což buď nelze, nebo to zatím neumíme (a kdyby ano, tak by to velmi pravděpodobně fungovalo velmi odlišným způsobem).

Kdybych to měl vztáhnout k pojmu "fan fikce na život" z předmluvy tvé knihy Ester Krejčí, takto kolektivně psané dílo je fan fikce na život ne(jen) z hlediska stylu obsahu, ale (i) z hlediska interaktivního kolektivního nepředvídatelného procesu vzniku. Je to přibližování vzniku textu k procesu života (ve smyslu děje, ne organického), aniž by se z něj stala počítačová hra.

Sebastián Wortys: Já osobně překvapení nevyhledávám, takže mi jejich absence při psaní díla nevadí. (I při tom ale člověka potká nejedno překvapení při studiu podkladů nebo souvisejících experimentech. Další překvapení skýtají reakce čtenářů, pokud jsou ochotní se o ně podělit.)

I čtenář knihy se na příběhu může dost kreativně podílet, ale problémem je často autorské právo, které může i v případě dobré vůle poměrně snadno způsobit velkou škodu oběma stranám (autorovi předlohy i pokračování), reálným příkladem je tzv. incident Kontrabandu, viz http://esterkrejci.mzf.cz/eddr/doku.php?id=incident_kontrabandu .

Hudba ticha se určitě dá číst samostatně; já jsem ji tak četl/a a naopak Kronika královraha mě nezaujala. A až přečteš Hudbu ticha, můžeš také zkusit moji parodii na ni: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=31237-svizny-prulet-intui
ci-ticha . Mimochodem, ta slepota v Hudbě ticha není, tu mám z knihy Já nejsem neviditelná od Marcuse Sedwicka ( https://www.databazeknih.cz/knihy/ja-nejsem-neviditelna-230870 ), její hlavní děj by tě asi nezaujal, ale pokud na ni narazíš, určitě si přečti ty zápisky jejího otce o synchronicitě (poznáš je podle odlišného písma), ty by tě určitě zaujmout mohly (podobají se tvým vlastním), byť vlastně k žádnému skutečně užitečnému poznatku nevedou.

"příkryt“ podle Hudby ticha od Patricka Rothfusse" - Zaujalo mě to - možná si to někdy přečtu, ;). Dá se to číst samostatně?

Mockrát děkuji za krásné pokračování mého díla, ;).

Některá slova jsi použil(a) tak, jak jsem zamýšlel (třeba epistemologický anarchismus) a jiná pro mě nečekaným způsobem (třeba urbex).

Děj se tím zajímavým nápadem s tmou vyvinul trochu jiným způsobem, než jak jsem o tom zkoušel přemýšlet, ale to je právě jedna z těch věcí, která mi na tomto způsobu psaní připadá zajímavá, ;).

Když nějaké dílo píše pouze jeden člověk, tak (z víceméně bezprostředního hlediska) je převážně jen v jeho režii, autor předem tuší děj, nějak zná sám sebe, má poslední slovo a nemůže tedy být pořádně překvapen vývojem svého díla (doopravdy překvapen může být pouze životními okolnostmi při jeho psaní, ale už ne tím, když je do toho díla obtiskne).

Když to dílo pak někdo čte, tak sice může být překvapený vývojem, avšak už se na něm obvykle zase nemůže podílet.

Ale když se u psaní jednoho díla střídá víc autorů, tak je to jakoby blíže skutečnému životu, protože nikdo z autorů si nemůže být jistý, co se bude dít v budoucnosti díla a na rozdíl od čtení knihy se na tom vývoji může i kreativně podílet (víc než např. u vzácnějších knih napodobujících formu Kinoautomatu).

Moc hezké ...

Nechapu dotyčne kde je chyba o pocitu když to tvořim ViM o čem pišu možny nesrozumitelně ale s pocitem a vědomím že to tak chci a citim pokud je to nečitelne tak lituji bohužel

iluze: Nad tím slovíčkem jsem dloouho uvažovala. Původní znění bylo "vítru", pak jsem to přepsala na větru, ale nedalo mi to a pořád jsem na to myslela. Do každého díla se snažím dát nějaké své slovo, modifikaci, nepřesnost a nebo použít slovo z nářečí, slangu nebo jiného jazyku ..beru to jako svůj podpis. Když sem to zveřejňovala, dlouho jsem nad tím uvažovala a nakonec jsem se rozhodla nechat tam svůj otisk prstu v téhle podobě :) té původní :) Takže ano, je to záměr :)

Je to docela vtipný, místy :) nenadchne,ani neurazí.. a místo větru - "vítru" máš schválně?

Vysvětlení k délce přídavků (v reakci na soukromou zprávu) + nabídka pomoci:
Toto experimentální dílo jsem záměrně nezačal rozdělovat na kapitoly či epizody, ale na části (které mohou být i velmi krátké), aby průběh děje o to víc byl výsledkem více autorů. K ucelenosti děje (popř. plynulejší transformaci jeho záměrů) by měla přispívat mj. slova navržená předchozím autorem a přečtení všech dosavadních částí díla, než autor začne psát svůj přídavek. Také je dovoleno radit se s ostatními autory, kteří se na tomto projektu podílí, ;). A neváhejte mi napsat, pokud si s něčím nejste jistí nebo si nevíte rady - rád pomohu.

kekebreke: talent neexistuje, tohle všechno se dá dohnat. Ale ať čte!

Mohu Tě chválit pokaždé? Ještě slyším tu podkladovou hudbu. Zase se Ti to moc povedlo. To snad není na červenání a na druhou stranu i čtenář si zaslouží občas něco kvalitního.

Povedené, líbí

NoWiš: Lehce, občasně, každopádně dlouhodobě se dotyčnému snažím naznačit to, co jsi napsal, ale je to marné. Možná by se mu lépe dařilo např. v malování. Nakonec jsem ale stagnoval. Nepochopil. Koneckonců, když jej to baví, ať si tedy plodí, to co plodí (a že je plodný)